Peří je pro ptáky naprosto životně nezbytné. Jelikož je pro ně tak důležité, nejméně jedenkrát za rok ho ptáci kompletně obnovují, což se u každého jedince může týkat počtu až dvacet pět tisíc per.
Tento proces, tzv. přepeřování, je řízen hormonálně a periodicky se opakuje. Pokud výměně podléhají všechna pera, jedná se o přepeřování úplné, když se však obměňuje peří pouze na některých částech těla, mluvíme o přepeřování částečném. Přepeřování pro ptáky znamená oslabení a stres a při ztrátě většího množství letek také rovněž i dočasnou ztrátu schopnosti létat.
Peří mimo jiné tvoří rovněž konturu ptačího těla, plochu křídel a ocasu. Zároveň je však velice lehké, takže ptákům umožňuje létat. Je také účinným tepelným izolantem. Sucho a teplo je nezbytné pod ptačím peřím udržet. V případě vodních druhů ptáků je kvůli vlhku a chladu potřeba vodu udržet od těla. Izolační vrstvu tvoří maz z mazových žlázek u ocasu. Někteří ptáci zase dávají přednost suché hygieně, což známe kupříkladu od našich slepic jako „popelení“. Tyto druhy ptáků se tak zbavují nejen mastnoty, ale i parazitů.
Opeření dospělých ptáků je dvouvrstevné. Spodní, hluboká péřová vrstva prachového peří je nejjemnější a zároveň nejhřejivější část opeření. Proto se právě prachové peří používá do teplého oblečení. Vrchní, obrysové peří, které zlepšuje aerodynamické vlastnosti při létání, se nazývá také peří krycí, protože chrání povrch hlavy, krku, těla i nohou.
Ptačí letky najdeme na ocase a křídlech ptáků. Jedná se o nejsilnější ptačí pera. Právě díky nim mohou ptáci létat a kormidlovat. Rejdovací jsou pera na ocasu, která ptákům pomáhají kormidlovat a držet balanc. Obvykle bývají prodloužená a asymetrická.
První jednoduché, vláknité „proto-peří“ se objevilo již u vývojově primitivních teropodních dinosaurů. Podle současných vědeckých poznatků jsou ptáci jednou ze specializovaných skupin právě těchto teropodních dinosaurů.
