Česká ptačí říše je asi desetkrát větší než lidská. A přestože tito báječní okřídlení obratlovci žijí už od pravěku v těsném soužití s námi, pořád toho o ní příliš nevíme. Není to škoda? Jen utváření partnerských vztahů mezi ptáky skrývá mnoho zajímavých faktů. Posuďte sami.
Jak ptáci rozeznávají samečky od samiček?
Zářivě červený sameček kardinála se od hnědožluté samičky pozná velmi snadno. Samec kachny březňačky má leskle zelenou hlavu, ale samička je jako ostatně většina kachen nenápadná. Žluvy, vlhovci, datli, kolibříci, strnadi, bažanti – pro ptáky i lidi se samečkové mnoha ptačích druhů od samiček naprosto liší barvou i vzory na peří. Ptáky klidně můžete zmást, jestliže jim změníme charakteristické rysy. Například samečkové některých datlů mají „vous“. Pokud takový vous přimalujeme samičce, sameček ji napadne, jako by šlo o cizího samce.
Jestliže si jsou příslušníci obou pohlaví podobní, pak se můžou lišit chováním. Sameček tučňáka například klade potenciální partnerce k nohám oblázek. Pokud samička nemá zájem, vůbec si daru nevšímá. Když tučňák omylem nabídl oblázek samečkovi, může od něj dostat výprask. Ovšem pokud se „strefil“ a samička zájem má, pak dar přijme úklonou a namlouvání může začít.
Jak probíhají ptačí námluvy?
Namlouvání je převážně záležitostí samečků – vábí pozornost samiček svým zpěvem i chováním. Samečci každého druhu se „prodávají“ trochu jinak, protože cílem toku není jenom přivábit partnerku, ale hlavně zamezit páření příslušníků různých druhů. Na tok proto obvykle reaguje jenom ta správná samička.
Při namlouvání ptáci vystavují na odiv například chocholky nebo různé kožní laloky. Papuchalk předvádí svůj křiklavý zobák, na němž je jasně červená, žlutá i modrá barva. Terej modronohý své nápadné nohy zvedá do vzduchu, jako by chtěl mít jistotu, že nezůstanou nepovšimnuty. Sameček rehka toká před potenciální partnerkou tak, že skloní hlavu a natáhne krk; syčí při tom, ukazuje žlutý vnitřek zobáku a současně roztahuje oranžová ocasní pera.
Někteří jihoameričtí kolibříci předvádějí vzdušný balet. Jeřábi kanadští při toku neuvěřitelně vyskakují až čtyři a půl metru vysoko. Skřivani polní spirálovitě stoupají vzhůru, až skoro nejsou vidět; tam se chvíli třepotají a začnou se snášet dolů – a při tom bez ustání krásně prozpěvují.
Dokážou se ptáci mít rádi?
Na počátku je pouto páru křehké, ale postupně se upevňuje neustálým dvořením. U některých druhů je pak po čase vzájemné pouto velice silné. Když například lovci zastřelí husu nebo housera, partner odmítá svého mrtvého druha opustit.
Samečci některých druhů ptáků nosí své partnerce potravu. Sameček amerického rybaříka proužkovaného nosí své partnerce rybku a vždy ji natočí hlavou napřed, aby ji samička rovnou mohla spolknout. Samci dravců často partnerce potravu předávají za letu. Holubi a hrdličky „cukrují“ – sameček strčí zobák do zobáku samičky a vyvrhne jí natrávenou potravu. Samička se nezřídka skloní a o potravu žebrá téměř jako mládě. Samičky některých druhů dostávají od svých partnerů až 50 procent potravy – jsou to dárky o to cennější, že samička na stavbu hnízda a snášení vajíček spotřebuje hodně energie.
Jiné dárky jsou symboličtější. Samice brkoslava přijímá od samečka různé bobule, ale hned mu je vrací zpátky. Samec kolpíka růžového nosí samičce větvičky; jiní ptáci oblázky nebo stébla trávy. Kavky, terejové a kormoráni si vzájemně čechrají peří. Účelem není jenom vyčistit peří na místech, kam se jeho majitel těžko zobákem dostává, ale hlavně se tak upevňuje pouto mezi partnery a o to jde při všech podobných „láskyplných“ gestech především.
Uzavírají ptáci svazek na celý život?
Nejméně 90 procent ptáků zachovává svým partnerům věrnost alespoň do vyvedení mláďat. Jestliže se stejný pár spáří i příští rok, stačí už mu pak tok jen velice krátký. Také hnízdění a výchova mláďat proběhne rychleji než u rodičů, kteří spolu jsou prvním rokem. Husy, labutě, albatrosi a zřejmě i někteří orli a sovy uzavírají partnerství na tak dlouho, dokud jeden z nich neuhyne. Naproti tomu někteří kurové a další hrabaví mají i několik partnerů za sezonu.
