V Česku je podle premiéra Petra Fialy kolem 6000 standardních protiatomových krytů, které pojmou zhruba čtvrt milionu lidí. Jako kryty by v případě potřeby mohly sloužit i podzemní prostory v budovách nebo pražské metro či Strahovský tunel. Fiala to dnes uvedl ve Sněmovně při interpelacích. Reagoval tak na dotaz poslance SPD Vladimíra Zlínského, jak je stát připraven chránit obyvatele v případě jaderného útoku či havárie vzhledem k tomu, že ruský prezident Vladimir Putin nařídil během agrese proti Ukrajině uvést do pohotovosti ruské jaderné síly.
„Není důvod ke znepokojení, nestrašme občany, že hrozí nějaké riziko a že se budeme muset schovávat do krytu nebo něco podobného,“ uvedl premiér. Podle něj je Putinův výrok součástí psychologické války. „Putin to používá k tomu, aby vyděsil občany demokratických zemí,“ řekl Fiala. Podle něj použití jaderných zbraní je „krajně nepravděpodobné, ne-li vyloučené“.
Putin v neděli nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Podle ruského prezidenta to byla reakce na „agresivní prohlášení“ vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska a na „nelegitimní sankce“, přijímané Západem po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ta představuje největší pozemní vojenský konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Cílem Ruska je podle výroků jeho představitelů Ukrajinu denacifikovat a odzbrojit.
Ruskou invazi na Ukrajinu nicméně odsoudily nejen státy EU a NATO, ale i Valné shromáždění OSN. To ve středu přijalo poměrem hlasů 141 ku pěti rezoluci, v níž vyzývá Moskvu k okamžitému ukončení bojů a stažení vojáků z Ukrajiny. Proti bylo kromě Ruska ještě Bělorusko, které se do týden trvajícího konfliktu také zapojilo, a dále Sýrie, Eritrea a Severní Korea.
Zdroj: ČTK
