Hlavonožec krakatice Histioteuthis heteropsis sice nemá svůj vlastní český název, v překladu bychom ji však mohli nazvat „různooká“. A skutečně, tento druh krakatice má dvě zcela různé oči. Je to způsobeno právě dvěma světelně odlišnými světy.
Krakatice však na svět přichází se dvěma stejnýma očima. Teprve později, v průběhu života, se levé oko mění, až je dvakrát větší. Vědci dlouhou dobu neznali důvod této změny. S rozvojem techniky, na základě záběrů z podmořských kamer, pak zjistili, že krakatice plavou na pravém boku. Velké levé oko tedy neustále hledí k světlejší hladině a pozoruje tamní dění, menší pravé oko je veškerý čas zaměřeno do temné hlubiny.
Ryba strašík natalenský se s problémem světla a tmy vyrovnal zdvojením očí. Má válcovitý tvar oka, kterým hledí do prostoru nahoru. Ve spodní části se oko otevírá druhou zornicí světlu, jež přichází zdola.
Na dva světy se dívají rovněž i ryby žijící na vodní hladině. Sladkovodní rybka žijící v karibské oblasti hladinovka čtyřoká, která dorůstá do délky až okolo třiceti centimetrů, vlastní pár zdvojených očí podobně jako strašík. Každá část oka je přizpůsobena jiným optickým vlastnostem dvou prostředí, na jejichž hranici se hladinovka pohybuje. Horní část oka vidí lépe ve vzduchu než pod vodou. Dění pod hladinou naopak pozorně sleduje jeho spodní část, která by tak dobře „neviděla“ zase na suchu. Živí se drobným hmyzem na hladině a rovněž i nad hladinou.
Zdvojeně se na dění kolem sebe dívá i larva amerického brouka potápníka. Tento brouk s unikátníma bifokálníma očima, podobnýma čočkám, které oční optici běžně vsazují do obrub brýlí, v živočišné říši v tomto směru nemá konkurenci.
Když se však larva potápníka zakuklí, dojde v jejím těle k velkým změnám, které se nevyhnou ani jejím zcela výjimečným očím. Dospělý potápník vlastní již obyčejné, tuctové hmyzí oči složené z množství maličkých oček, z nichž každé vidí malý výřez okolí, neboli omatidií.
