Symbol úspěšného podnikání a významná osobnost Zlína, tak by se dal popsat Tomáš Baťa. Za života se mu podařilo vybudovat ohromné obuvnické impérium působící v různých koutech světa. Jeho podnikání nespočívalo primárně v tvorbě zisku, Baťovou filozofií byla služba veřejnosti.
Tomáš Baťa se narodil ve Zlíně sedmé generaci ševcovské rodiny, přesto však léta dospívání strávil v Uherském Hradišti, kde se řemeslu naučil a získal obchodní dovednosti. Jeho progresivní přístup se ale příliš nesetkal s pochopením u otcovy konzervativní povahy.
Začal proto plánovat svou vlastní podnikatelskou dráhu. Vyplacení z rodinného podniku mu, spolu se sourozenci Antonínem a Annou, umožnilo návrat do Zlína, kde v roce 1894 založili společnou obuvnickou firmu. Zprvu vyráběli tradiční valašské plstěné papuče, živnosti se ale nedařilo a zanedlouho se sourozenci zadlužili. Dodavatelům museli zaplatit osm tisíc zlatých, a tak závod balancoval na pokraji přežití.
Oblíbené „baťovky“
Zásluhou tvrdé práce Tomáše se ale firma z dluhů vymanila. A prvním úspěchem se v roce 1897 staly tzv. „baťovky“. Nápad na lehké plátěné boty s koženými prvky, dostupné běžným pracujícím, proměnily ve skutečnost. Výhodou byla rychlá a levná výroba. Zákazníky oslovila pak vkusnost a pohodlnost. Do deseti let od začátku podnikání výrobní kapacity zvládaly chrlit 2200 párů bot denně. Firma se radovala z prosperity a počet zaměstnanců rostl. Díky tomu mohl Tomáš Baťa v klidu odcestovat do Spojených států, kde se na vlastní oči setkal s pásovou výrobou.
Zlínská obuvnická konkurence se rozrůstala a Baťa začal hledat cestu, jak svou pozici na trhu upevnit. Továrna, jejímž jediným vlastníkem se po smrti bratra a sňatkem sestry stal, byla prvním provozem v Rakousku-Uhersku se strojovou výrobu. Krev do žil vlila podniku paradoxně 1. světová válka. Jinak pochmurné období přineslo Baťovi perspektivní zakázku na dodávku těžkých kožených vojenských bot pro rakouskouherskou armádu. Nejen, že musel veškerou svojí výrobní kapacitu přeorientovat, ale využil i konkurenci, které zadával práci.
Poválečné nezdary
Když ale válka skončila, přišlo vystřízlivění z podnikatelských úspěchů. Ztráta armádních zakázek přinesla Baťovu impériu těžké časy. Situaci nepřála vyčerpaná poválečná ekonomika ani odbytová krize. K poklesu zájmu na československém trhu se kvůli posilování koruny přidalo i to, že pro zahraniční kupce byly jeho boty příliš drahé. Prodeje nešly tak, jak by si Baťa představoval, a sklady se začaly plnit zbožím.
Aby tehdejší krizi zažehnal, přistoupil v roce 1922 k radikálnímu a velmi odvážnému kroku. Od 1. září snížil cenu bot o polovinu. Zároveň o 40 procent srazil mzdy zaměstnancům. Aby ale nepřišli zkrátka, zlevnil jim jídlo, oblečení a další potřebné zboží ve firemních obchodech. Slevová akce slavila nebývalý úspěch. Už první den se před prodejnami začaly tvořit početné fronty lidí, kteří měli obavu, že nízké ceny nebudou mít dlouhého trvání. Prodalo se neuvěřitelných 99 tisíc párů bot. Baťovi se podařilo sklady vyprázdnit a znovu rozhýbat výrobu, která se za nedlouho zvýšila o 60 procent. Podnik tak mohl peněžním domům splatit veškeré dluhy.
Velký budovatel Zlína
Baťovy schopnosti a respekt občanů ho vynesly do komunální politiky. Jako vítěz voleb v roce 1923 usedl do starostovského křesla rodného Zlína, kde strávil devět let. Jeho vizí bylo vybudovat ze Zlína zahradní město s moderní architekturou. Obec se za jeho působení těšila mimořádnému rozkvětu. Vystavěl obytné čtvrti, školy, obchodní dům, nemocnici nebo kino. A aby přilákal nové podnikatele, snížil místní daně. Zlín v té době nabízel moderní živobytí a nejvyšší mzdy napříč republikou. Není tak divu, že se počet jeho obyvatel zdesetinásobil.
Dobře se vedlo i Baťovu soukromému podnikání. Na začátku třetího desetiletí počet zaměstnanců dosahoval 30 tisíc a značce se dařilo v 54 pobočkách po celém světě. Nový výrobní provoz ve Švýcarsku, který měl podnikání ještě rozšířit, se stal v roce 1932 Baťovi osudným. Když cestoval soukromým letadlem do města Möhlin na otevření pobočky, stroj se zřítil k zemi. Nikdo z posádky neměl šanci přežít. Ovšem Baťův věhlas a inspirace inovativním přístupem k podnikání přetrvává dodnes.
Zdroj: Wikipedia, Památník Baťa, Česká televize
