Tradice betlémů více než čtyři staletí
První zmínka o zdejších betlémech pochází z roku 1579. Již v 16. století chodili v adventním čase po městě koledníci s betlémy. O dvě století později se město stalo opravdovým centrem betlémářství. Ve městě snad nebylo řemeslníka, který by si nevyrobil vlastní betlém. V 19. století si snad všichni Hradečtí v adventním čase vyzdobili okna betlémy. Chodec, který šel večerním městem, tak viděl skutečnou přehlídku betlémů.
Figurky z mouky, sádry a pilin
Nejinak tomu bylo i v měšťanské rodině Krýzů, kde vyrůstal malý Tomáš. Strýc byl hlásným na městské věži a ani tam betlém nechyběl. Malý Tomáš svého strýce často navštěvoval a už tehdy v něm uzrála myšlenka, že si jednou vyrobí vlastní betlém. Tomáš Krýza se živil jako punčochářský mistr a práce na betlému byla jeho koníčkem, kterému věnoval všechen svůj volný čas. Začal ho vyrábět v roce 1856 ve svých 18 letech a práci na betlému zasvětil celý svůj život.
Figurky zpočátku vyráběl z chlebového těsta. Brzy zjistil, že těsto z chleba se láme a brzy podléhá zkáze. Vytvořil si tedy kašírovací hmotu z mouky, pilin a sádry. Vyrobil dřevěnou kostru, kterou spojil drátky, a na ni nanesl kašírovací hmotu. Tu pak vytvaroval do figurky. Každé postavičce ušil oblečení, které také namočil do kašírovací hmoty. Nakonec nechal celou postavičku s oblečením ztvrdnout. Jen Ježíška si nechal vyrobit od voskaře.
Největší zajímavost Krýzova betlému je však mechanismus, který byl zpočátku poháněn ručně. Důmyslný autor pro něj použil kolečko ze starého kolovrátku a špulku na niti. Ruční mechanismus byl později nahrazen elektromotorem, který rozvádí pohyb unikátním způsobem z jediného centra.
Tomáš Krýza sestavoval betlém pouze o Vánocích, točil klikou a betlém představoval lidem ze sousedství. Každý rok přibývaly nové a nové figurky.
Betlém dokládá život Krýzových současníků
Střed jesliček tvoří působivá betlémská scéna Narození Páně se Svatou rodinou, třemi králi a darovníky. Nejstarší část je doplněna biblickými výjevy z evangelia (útěk svaté Rodiny do Egypta, vraždění neviňátek, obřezávání Ježíška). Vidíme zde městskou architekturu – poznáváme bránu s padacím mostem, Herodův palác s miniaturním porcelánovým nádobím na prostřeném stole či stráž na hradbách. Krajinu představují přírodniny – mechy, kůra a ovocné stromy. Skály Krýza vytvořil ze stromové kůry a vodu znázornil skleněnými trubičkami.
Krýzovi bydleli v malém domku pod Nežáreckou branou, tehdy na samém okraji Hradce. Pár desítek metrů dál už začínal venkov, sousedé hospodařili, chovali koně, kozy, jeden soused měl kovárnu, jiný hamr. Postavy, které Tomáš Krýza viděl kolem sebe, ho k vytvářejí jesliček inspirovaly. V jesličkách proto nechybí kovář ani hamerník. Vidíme tu i městské strážníky, trhovce z Moravy či Tyroláky v jejich širokých kloboucích. Velkolepý betlém stojí na ploše 60 m2 a čítá celkem 1398 figurek, z nichž se 133 pohybuje.
Největší lidový mechanický betlém na světě
Jesličky byly ozdobou domečku Krýzových do roku 1935. O rok později je Krýzův syn Jan věnoval jindřichohradeckému muzeu a od té doby jsou jeho nejproslulejším exponátem. Muzeu se podařilo získat dva další betlémy, jejichž autory jsou bratři Emanuel a Bohdan Steinocherovi. Ty Krýzovy jesličky vhodně doplňují.
Roku 1998 byly Krýzovy jesličky zapsány do Guinessovy knihy rekordů jako největší mechanický betlém na světě.
Vypravíte-li se v adventním či vánočním čase do Jindřichova Hradce, můžete se expozicí betlémů také potěšit. Budova bývalého jezuitského semináře na Balbínově náměstí, ve které dnes jindřichohradecké muzeum sídlí, je pro vás otevřena každý den od 8.30 do 17 hodin vyjma polední přestávky od 12 do 13 hodin. Betlémy si můžete prohlédnout až do 6. ledna, zpřístupnění muzea je však závislé na aktuálních vládních opatřeních proti šíření koronaviru.
