Andrej Endre Németh, malíř, grafik, designér, keramik a sochař, člen Svazu výtvarných umělců ČR a Sdružení umělců Střední Čechy, je všestranný umělec, vystavující po celém světě a realizující zde své výtvory – namátkou: V Japonsku (v době konání Světové výstavy), Rakousku, Maďarsku, Slovensku, Itálii, Chorvatsku, Lucembursku… (Shrnuto: 39 výstav v 18 zemích světa.)
Narodil se sice 25. 10. 1942 v Nových Zámcích – zhruba za měsíc oslaví osmdesátiny – ale s Kutnou Horou je už dlouhé desítky roků pevně spjat. V této souvislosti: Trochu zamrzelo, že mezi účastníky vernisáže chybělo oficiální zastoupení městského úřadu…
Mimo jiné na zahradě svého domku na předměstí pravidelně pořádá mezinárodní sochařské sympózium, na němž hostí umělce z ČR, Maďarska, Polska, Ruska, Švédska, atd. – zahrada je zde vzniklými artefakty z kamene, dřeva, kovu doslova přeplněna, stala se obrovitou galerií v přírodě.
Kutná Hora je jeho domovem. Je ověnčen mnoha uznáními z řady mezinárodních výtvarných akcí – a přece nikdy nezapomíná na město, v němž žije a pracuje, ani na jeho okolí. Nedávno bylo malým koncertem oslaveno roční výročí jeho sochy na břehu kutnohorské říčky Vrchlice, v MŠ Pohádka v KH si děti hrají pod obří sochou jeho draka, v blízkých Žehušicích instaloval stylovou lavičku, zeď kolem rybníčku Lorec v KH zdobí jeho rozsáhlá nástěnná malba, atd.
Na „domácí půdě“ nevystavuje nijak příliš často, ale když už k tomu dojde, umí oslovit všechny vrstvy veřejnosti výtvory, ilustrujícím jeho celoživotní snahu i vášeň: Přicházet se stále novými postupy, kombinovat smalt se sklem či olejomalbou, dívat se na svět po svém, po „némethovsku“.

Ve čtvrtek 18. srpna 2022 na hojně navštívené (hudbou dua Lapáček – Dvořák obohacené) vernisáži v kutnohorském Spolkovém domě promluvil v úvodu Némethův přítel Denis Anfilov, kurátor výstavy (vedle výtvarné práce se více než dvě desetiletí věnuje restaurování církevních památek). Kromě shrnutí nejvýznamnějších aspektů Némethovy práce připomněl umělcovu neutuchající činorodost – vyjádřil to i připomínkou japonské lidové moudrosti: „Kámen, který letí vzduchem, neobroste mechem“, čímž v podstatě charakterizoval základní rysy Andreje Németha (jako umělce i jako člověka), kterými jsou dynamika, svoboda, iniciativa, kamarádství. Mimo jiné zdůraznil: „Andrejova umělecká činnost není intelektuálního původu, je tvořena neutuchající energií, prověřena tvorbou, jejíž hnací silou je humanismus.“

A pak už se lidé ocitli mezi obrazy, sochami větší velikosti i komorními skulpturami, vstoupili do barevného, občas až zářivého světa Andrejových typických ženských postav, dějů na první pohled dramatických, konejšivých i znepokojivých a bylo jim téměř lhostejné, pod jaký „ismus“ by se dala jednotlivá díla zařadit. Ten svět hladí i burcuje – osmdesátka roků na hřbetě přitom nehraje žádnou významnou roli…
Výstava potrvá do 12. září 2022.


















