V sousedních obvodech Žižkova je čilý stavební ruch, ani třetí pražský obvod nechce být pozadu a čilo je v lokalitách na Seifertově třídě u bývalého domu odborů a fotbalového stadionu, nové budovy jsou hotovy poblíž areálu vysoké školy ekonomické a proměňuje se novou výstavbou i Náměstí barikádníků, kde se zastavují nevzhledné proluky mezi starší zástavbou. Současně se uvažuje o výstavbě v lokalitě u nákladového nádraží a o vylepšení Náměstí Jiřího z Poděbrad.
Je to přirozený trend pro Žižkov, který svým charakterem původní zástavby navazuje na pražské historické jádro a přes Vinohradskou třídu z jedné strany a Seifertovu z druhé strany je průtahem novoměstského centra, Václavského náměstí, až k Mahlerovým sadům. Je tady umístěna také Žižkovská věž, která v době své realizace obohatila Prahu o svou nejvyšší dominantu. Reakce Pražanů však byly rozdílné.
Je na ní umístěn nový výkonnější vysílač, než byl na Petříně. Ten vyhovoval ještě v 70. a 80. letech, kdy nebylo v domácnostech ještě tolik televizních přijímačů a ani pražské hotely, pensiony a restaurace neměly ve svých interiérech tolik televizorů. Dnes už je situace zcela jiná. Bez TV obrazovek by hotely neměly zajištěn ani základní standard svých služeb a v domácnostech nestačí jeden televizor. Zde navíc, stejně jako v hotelích, restauracích, prodejnách, firmách a různých provozovnách, přibyly i mobily a notebooky. Majitelem a provozovatelem žižkovského vysílače jsou Pražské radiokomunikace.
Dlouhá tahanice o lokalitu
Od poloviny 70. let Ministerstvo spojů požadovalo vyšší anténu, než jaká byla na Petříně. Kdyby to nebylo možné, musely by se přesměrovávat v neúnosném měřítku antény mnoha domácností. Památkáři však pamětliví regulí UNESCa ohledně historického jádra Prahy a výškových limitů jejího panoramatu žádali jinou lokalitu než Petřín. Výška Petřínské rozhledny 65,5 metrů a k tomu minimálně 160metrová anténa, jak požadovali spojaři, by z tohoto hlediska, zejména v těchto místech, byla absurdní. Dle výpočtů odborníků musela anténa být instalována při výšce 200 m nad patou věže, aby uspokojila současné nároky na kvalitní signál.
Připomíná „kosmodrom“
Ocelové tubusy se šplhají do výšky 134 metrů a s konstrukcí antény má celá stavba výšku 216 metrů. Na tubusech jsou instalovány ocelové oblé krychlové kabiny. Jde o vysílač televizní, slouží však také pro stanice rozhlasové a pro mobilní telefony. Uprostřed konstrukce jsou kyvadla proti statickým výkyvům.
Od původních úvah kolem konstrukce jednoho tubusu bylo upuštěno, když architekt Václav Aulický za spolupráce architekta Jiřího Kozáka přišel s návrhem tří tubusů, které zargumentoval tak, že takováto konstrukce nebude „slonem v porcelánu“ filigránskému pražskému panoramatu a zajistí se tak větší aerodynamická stabilita stavby.
Stavění začalo v roce 1985, vysílání v roce 1991 a provoz věže byl zahájen v roce 1992, v roce 2000 byla věž osázena miminky. Od roku 2006 je žižkovská věž pravidelně mnohabarevně výrazně světelně iluminována a novoročně zatraktivňována velkolepým ohňostrojem. Stala se turistickým lákadlem. V letech 2011 – 20012, tedy v letech své interiérové rekonstrukce, se žižkovský vysílač stal i luxusním hotelem.
Další tahanice včetně ekologické zátěže
Zastupitelstvo Prahy 3 řešilo nesnadný oříšek. Byly vyvíjeny protichůdné tlaky. Na jedné straně žádosti o výstavbu výkonného vysílače na svém území, na straně druhé stížnosti na tutéž věc z hlediska životního prostředí a elektromagnetického zatížení Pražanů.
Navíc tu šlo o Židovskou obec ohledně degradování židovské historické památky. Probíhala další a další složitá měření. Byly i požadavky na zbourání věže. Zápasy sparťanů a slávistů neměly takové grády jako zápasy lidí „pro“ a „proti“ ohledně nejvyšší pražské věže. Měla Pražany spojit svým signálem, avšak měla i opačný ohlas.
Proč chce každá věž být na Žižkově?
Pražané, kteří dlouhá léta jsou spjatí s metropolí Prahy a také s pocitem půvabného města jsou citliví na vše, co se v Praze staví a děje. Mnoho staveb dnes je spojeno s veřejnou diskusí. Vyjadřují se městské části, institut plánování a rozvoje, občané. Víc si Prahy všímáme. Je to tak jistě dobře.
V loňském roce se Praha 3 měla vyjádřit i k zajímavému návrhu vlnících se krajkových bělostných kulatých Tří věží známé architektky Evy Jiřičné u nákladového nádraží. O stavění na Žižkově se ucházeli i další světoví architekti, například Japonec Sou Fudžimoto.
„Na celé okolí by však měla nejprve vzniknout celková studie,“ říká radnice Prahy 3, aby se vědělo, zda by to pro tuto lokalitu z hlediska plánované výstavby na nákladovém nádraží s bydlením pro 10 000 lidí a s kumulací dopravy, infrastruktury a zeleně byla příliš velká zátěž, s tak vysokými věžemi v bezprostředním okolí. Vždyť jednu věž, a nejvyšší, velmi diskutovanou, Žižkov na svém území a v tak zahuštěné zástavbě už má.
