Cestovatelé si mohou připadat skoro jako ve westernu, jsme v krajině příkrých srázů a skalních stěn i hlubokých kaňonů. Jsme ale jen třicet kilometrů od metropole a Beroun je téměř na dohled, vzdálený jen pět kilometrů.
Od průvodce se návštěvníci dozvědí, že Koněpruské jeskyně jsou nejdelším a určitě jedním z nejznámějších jeskynních systémů v Čechách. Výjimečností jsou zejména takzvané koněpruské růžice i tajná penězokazecká dílna. Ví se totiž bezpečně, že se tady ve středověku padělaly z měděného plechu a amalgámu stříbra stříbrné husitské haléře s emblémem českého lva.
Nejdříve se návštěvníci ocitnou ve středním patře jeskyní, kde zaujmou vysoké, klenuté stropy Spallanzaniho jeskyně a stálee obdivovaný krápníkový útvare nazvaný Věčná touha. Pak vede cesta síní U Labutě ke krápníkovým varhanům. Tady prý první průvodci po obveselení návštěvníků vyťukávali na stalaktity jednoduché melodie. Prohlídka pak pokračuje do síně, pojmenované po lomařském mistru Marešovi, jednomu z těch, kteří Koněpruské jeskyně znovuobjevili. Následuje Letošníkova propast, okruh Staré chodby, až dojdeme do Proškova dómu, o kterém se říká, že je nejkrásnější jeskynní prostorou Koněpruských jeskyní. Právě tady je k vidění proslavená krápníková výzdoba známé koněpruské růžice. Téměř až v závěru prohlídky se návštěvníci dostanou po točitém schodišti do vrchního patra jeskyní, tzv. Mincovny.
Kdo chce být aktivním návštěvníkem a vidět Koněpruské jeskyně tak, jak je vidí jeskyňáři, může využít nabídku jeskyní a prohlédnou si je při baterkách. Nejbližší termíny jsou 25. srpna, 29. září, 27. října.
A když by vám zbyla chvilka, můžete se vydat na krátkou procházku Chráněnou krajinnou oblastí Český kras po zrekonstruované naučné stezce Zlatý kůň, kde se díky informačním tabulím dozvíte řadu zajímavostí o této Národní přírodní památce.
