Když toho dne Airbus A320 US Airways č. 1549 odstartoval na každodenní komerční let na lince New York – Charlotte (Severní Karolína) – Seattle (stát Washington), byl to start jako každý jiný. Ale jen pár prvních desítek vteřin.
Start
Letoun odstartoval z letiště LaGuardia Airport v 15:25:34 se 150 pasažéry a pěti členy posádky. Po 97 vteřinách po startu se dostal do hejna kanadských hus (berneška velká) a v důsledku nasátí jejich těl značně poklesl oběma motorům tah, u jednoho motoru na 36 %, u druhého dokonce až na 16 %. V důsledku toho se teplota výstupních plynů začala blížit k horní bezpečné hodnotě a hrozilo, že bude dále stoupat. Vlastně to bylo ještě štěstí. Bernešky váží 2,5 – 6,5 kg a mohly motory také zablokovat úplně. Potom by katastrofa následovala okamžitě.
Drama v pilotní kabině
Kapitán Chesley Sullenberger zapnul pomocnou jednotku APU, jejíž elektrický generátor kromě jiných funkcí roztáčí také hlavní motory a požádal prvního důstojníka, aby našel v příručce postup pro tento případ. Ten však použil instrukce pro jiný případ a provedl restart obou motorů. Jeden motor se vůbec nerozběhl, druhý sice ano, ale otáčky dosáhly nízkých hodnot. Letadlo bylo ve výšce 400 metrů. Kapitán ohlásil stav nouze a provedl levou zatáčku zpět.
Nouzové přistání
Protože letadlo nemělo dostatečnou výšku, aby se mohlo vrátit bezpečně na letiště LaGuardia nebo přistát na blízkém letišti Teterboro, kapitán se rozhodl pro nouzové přistání na řece Hudson za rychlosti okolo 320 km/h (normální je 259 km/h), které úspěšně provedl. Od startu uběhlo dlouhých a dramatických 5 minut a 10 vteřin, jak pro posádku, tak pro cestující.
Dosednutí letadla na vodu je nebezpečný manévr. Kdo četl příběhy českých vojenských pilotů RAF z druhé světové války, dobře ví, jak rizikové dosednutí na vodu vždy bylo. Možná si vzpomene na to, jak plukovník Jiří Maňák v srpnu 1943 po zásahu protiletadlového dělostřelectva přistál na hladinu kanálu La Manche. I když se stíhačka nedá srovnávat s dopravním obrem jako je A320, chladnokrevnost a umění pilota tu hrají nejdůležitější roli.
Ocasem napřed
Toto byl to extrémně náročný manévr, který mohl skončit velkou katastrofou. Letoun A320 má motory umístěné v gondolách pod křídly a při dosednutí na vodu je nesmírně důležité, aby se nekolébal a obě gondoly narazily na hladinu vody současně a pod správným úhlem. Letadlo klesalo zadní částí dolů, aby se jako první dotklo vody ocasem. Kapitán opustil letadlo jako poslední, když se osobně přesvědčil, že uvnitř už opravdu nikdo nezůstal. Přistáním na řece všechny zachránil. Kdyby letadlo padlo do husté zástavby, vyústilo by to ve strašnou tragédii. I když povětrnostní situace byla příznivá, hladina řeky byla klidná a letadlo bylo vybaveno sofistikovaným způsobem řízení, bylo jasné, že se jedná o naprosto výjimečný úspěch, při kterém nedošlo ke ztrátám na životech.
Letadlo A320
Letoun ztratil při nárazu na vodu jeden motor a konstrukce draku byla tak zdeformována, že musel být odepsán. Pojišťovací společnost ho potom nabídla v internetové aukci.
Cestující
Všichni cestující a posádka nouzové přistání přežili, vyskytla se jen malá zranění a někteří cestující byli podchlazeni. Teplota vzduchu byla minus 7 stupňů Celsia, teplota vody byla jen pár stupňů nad nulou. Zkušený kapitán Sullenberger (tehdy 58 let), přezdívaný Sully, byl oceněn za perfektní výkon, který vyžadoval velkou odvahu a chladnokrevnost. Oficiálně mu pogratuloval prezident George W. Bush. Tisk tento výjimečný případ přistání nazval „Hudsonský zázrak“. Na motivy této události vznikl úspěšný film „Sully: Zázrak na řece Hudson“ (2016).
