Klíčem k duševnímu zdraví je včasná péče, říká spoluautorka psychiatrické reformy Klára Laurenčíková

8.6.2019
Marcel Mihalik

Klára Laurenčíková před zahájením rozhovoru zdůraznila, že reforma už se nejmenuje reforma psychiatrické péče, ale reforma systému péče o duševní zdraví. „Díky tomu je v tom zahrnuto víc. Je to podpora zdraví, prevence a rozjezdu duševních nemocí a léčba, když už člověk nemocný je. Ta vlastní reforma se týká všech, dětí, seniorů, závislých, lidí v ochranné léčbě, autistů a lidí s ostatními poruchami,“ řekla odbornému časopisu Ze zdravotnictví Laurenčíková.

Reforma je realizována skrze čtyři systémové projekty ministerstva zdravotnictví hrazené z evropských fondů.

Co je cílem reformy?

Cílem je, abychom více posílili včasnou multidiciplinární dostupnou pomoc v komunitě a místě, kde člověk žije. A dokázali jsme pacienta včas podpořit, stabilizovat buď psychoterapeutickou pomocí, nebo medikací, pokud by je to nutné, nebo krátkodobou hospitalizací.

Nenarážíte na problém, že je málo kvalifikovaných psychoterapeutů a klinických psychologů? Najít dětského psychologa je zázrak.

Narážíme. Dětští psychologové jsou nedostatkové zboží. V tom s vámi souhlasím. Určitě potřebujeme dostupnost těchto profesí posílit. Zároveň je taky potřeba říct, že řada těch intervencí, pokud by přišly včas, tak by nutně nemusely být vázány s nějakou vysokou specializací. Když to řeknu obyčejně. Pokud se nacházíte v zátěžové situaci, kdy vás opustí manželka, a budete procházet těžkým rozvodem, ale dostanete včas, tzn. v řádu dnů, kvalitní psychoterapeutickou péči, psychoterapeut vás podpoří a provede tou pro vás těžkou životní situací, tak je velká šance, že to zvládnete a už nebudete žádnou další specializovanou pomoc potřebovat. Je velká šance, že včasnost zajištění základní terapeutické péče bude klíčem k tomu, aby byl člověk v pořádku. Ta změna systému péče tedy nespočívá jen v tom, že odborníků bude víc, ona spočívá i v tom, že péče bude provázaná, bude zajištěna v komunitě, v místě, kde pacient žije, bude nízkoprahová, tzn. že vy budete vědět, kde toho psychoterapeuta najdete a proplatí ho zdravotní pojišťovna.

Proplatí? To by byla pro řadu lidí velká úleva a novinka.

To je velké téma, protože dneska je služba psychoterapeuta pro strašně moc nemocných lidí nedostupná mimo jiné i proto, že je často placená, často se na ni čeká dlouho a v některých regionech dokonce ani dětského psychoterapeuta skutečně nenajdete.

Jenže jsou pacienti, kteří vyžadují diplomovaného psychologa. Nesvěří se jen tak někomu. Jak se popasovat s nedůvěrou pacientů k psychoterapeutům?

Reforma nespočívá v tom, že se pacient hned musí dostat k psychologovi nebo psychiatrovi, prostě k odborníkovi. Se stránkou duševního zdraví dovede pracovat jak kvalitní sociální pracovník, tak speciální pedagog se speciálním psychologickým výcvikem. Řada situací je zvládnutelná i jinými profesemi než nutně klinickým psychologem či psychiatrem. Já si umím představit, že pokud budu v zátěžové situaci, nebudu mít s tím systémem žádnou zkušenost, tak pro mě bude daleko důležitější, že mám šanci člověka, který má tu dovednost, najít. Že na mě má čas a cítím se s ním bezpečně, cítím k němu respekt a víru v moje sebeuzdravovací dovednosti.

Ale neřeší to nedostatek kvalifikovaných lékařů v oblasti duševního zdraví.

Souhlasím s tím, že potřebujeme i víc klinických psychologů. S tím reforma taky počítá. Akční plán pro duševní zdraví, který říká, jaké konkrétní kroky se musejí stát, kdo je má udělat a do kdy, bude na konci roku schvalovaný celou vládou, tak ten v jedné své kapitole hovoří o nutnosti změny v přípravě budoucích profesionálů, kteří se na systému péče o duševní zdraví mají podílet. Zároveň hovoří o nutném posílení personálních kapacit v oblasti klinické psychologie, psychiatrie apod.

Kde se vezmou lidi?

My máme pocit, že na pilotní projekt lidi najdeme. Rok a půl budeme závislí na kapacitách, které teď máme. Zároveň věříme, že budeme mít víc lidí v jednotlivých odbornostech. Víme, že je to o proměně pregraduálního vzdělávání i o úpravě některých podmínek, kdo jakou profesí smí vykonávat.

 

(box)

Klára Laurenčíková

  • Speciální pedagožka.
  • Předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.
  • Externě přednáší na Katedře speciální pedagogiky PedF UK.
  • Předsedkyně Vládního výboru pro práva dítěte.
  • Působila jako náměstkyně ministra školství, pracovala v Jedličkově ústavu a školách s dětmi se zdravotním postižením a v Charitě ČR.
  • Je vdaná a má dvě děti.
  • Členka Strany zelených.

Článek pochází z webu Zdravotnických novin.



Nepřehlédněte