Když je řeč o odpadech, často lidé řeší, kolik platí za svoz odpadu. Zatímco někde částka roste, jinde stagnuje nebo dokonce klesá. Nabízí se tak logicky otázka: „Proč?“ Je to závislé na mnoha faktorech, třeba i na tom, kolik občané v daném městě vyprodukují odpadů nebo jak kvalitně odpady třídí. Náklady obcí na odpadové hospodářství nejsou ale pomíjivé. Ze statistik AOS EKO-KOM můžeme zjistit, kolik obce na odpadové hospodářství vynaložily v roce 2021.
Náklady na odpadové hospodářství závisí na množství a struktuře odpadů, pro které je služba zajišťována, dále pak na rozsahu a způsobu poskytované služby v souladu s legislativními požadavky a v neposlední řadě také na mandatorních výdajích daných legislativou. Mezi významné vlivy ovlivňující výše uvedené faktory lze zařadit životní úroveň obyvatel v jednotlivých regionech a jejich spotřební vzorce chování, hustotu osídlení, geografické podmínky, dopravní obslužnost území, způsoby sběru a svozu komodit, dostupnost a vybavenost technologií pro nakládání s odpady, konkurenci firem nakládajících s odpady, způsob stanovování ceny za službu a další faktory.
Do celkových nákladů obcí jsou zahrnuty náklady na tříděný sběr využitelných odpadů, oddělený sběr biologických odpadů od občanů, oddělený sběr nebezpečných odpadů, sběr objemných odpadů, směsný komunální odpad, případné platby jiným obcím za využití jejich sběrného dvora, koše na veřejných prostranstvích, úklid veřejných prostranství a černé skládky. Mezi nákladově nejvýznamnější skupiny patří směsný komunální odpad, tříděný sběr využitelných složek (papír, plast, sklo, kov a nápojový karton) a objemný odpad.
Největší podíl nesou náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu – v roce 2021 to bylo 52 %. S cca 24 % následoval tříděný odpad a dalšími významnými složkami jsou náklady na objemné odpady a náklady na bioodpady.
Zhruba 11 % z celkových nákladů pak připadá na ostatní položky, jako jsou náklady na provoz sběrného dvora, odklízení černých skládek, úklid litteringu (volně pohozeného odpadu) nebo sběr a svoz nebezpečných odpadů.
Pokud srovnáme kraje, pak má nejvyšší celkové náklady Středočeský kraj – 1 421 Kč na obyvatele. Následují Karlovarský kraj a Ústecký kraj. Naopak nejnižší náklady, méně než tisíc korun na osobu, vykázal loni Jihomoravský kraj.
Nejvyšší náklady na směsný komunální odpad měla loni Praha – 3 883 Kč/ob. Následovaly ji Liberecký kraj a Karlovarský kraj, nejnižší náklady spojené se směsným odpadem měl loni Olomoucký kraj – 2 712 Kč na obyvatele.
Praha měla loni nejvyšší náklady i za tříděný odpad – 8 028 Kč na obyvatele. S necelými 7 tisíci ji následovaly Plzeňský kraj a Ústecký kraj. Nejnižší náklady měl i v tomto případě Olomoucký kraj – 3 798 Kč na obyvatele.
Náklady na sběr a svoz tříděného odpadu tvoří zhruba čtvrtinu celkových nákladů a v posledních letech rostou jednotkové náklady strměji než v předchozích letech. Co je důvodem? Je to způsobeno výrazným růstem výtěžnosti tříděného sběru v obcích, především pak prostřednictvím veřejných nádob nebo nádob určených pro jednotlivé domácnosti.
Kromě nákladů mají obce i příjmy. Hlavním zdrojem jsou poplatky od občanů, dále to mohou být poplatky od rekreantů nebo majitelů rekreačních objektů v obci, poplatky od živnostníků zapojených v systému obce. Obce mohou mít také příjmy ze sběru textilu, z prodeje druhotných surovin, dostávají příspěvky od kolektivních systémů a významnou příjmovou položkou jsou odměny ze systému EKO-KOM za vytříděné obalové odpady. Celkové příjmy obce na obyvatele byly loni průměrně 798 korun. Ve většině případů je celková výše příjmů nižší než výše nákladů, obce tak doplácejí na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů.
