Hřbitov na Vyšehradě byl na místě již ve 13. století a v 19. století se stal národním pohřebištěm. Součástí hřbitova je Slavín, kde jsou pohřbeny významné osobnosti.
„Byla schválena pracovní skupina, která bude řešit pronajímání hrobových míst. Snažili jsme se o to, aby organizace, které do skupiny nominují své zástupce, obsáhli široké spektrum osobností, abychom zasáhli nejen umělecký, ale i vědecký svět,“ řekla radní Milena Johnová (Praha Sobě).
„Pravidla budou nadále fungovat tak, že ve chvíli, kdy přijde žádost o přidělení místa, tak komise posuzuje jeho význam pro společnost a musí s ním nadpoloviční většinou souhlasit. Pravidla se zjednodušila po nějakých kauzách v minulosti,“ řekl ředitel Správy pražských hřbitovů (SPH) Martin Červený.
V komisi je vedle magistrátu a jeho odborů či SPH nově zastoupena Univerzita Karlova, zástupci Technického muzea a Ústavu pro studium totalitních režimů. „Často o přidělení místa rozhodovala popularita zemřelého, proto v posledních desetiletí byly ukládány ostatky herců, zpěváků nebo populárních osobností. Ale máme i skvělé architekty, vynálezce, vědce a lékaře, proto komise zabírá širší spektrum posouzení toho významu,“ řekl Červený.
Na Vyšehradě jsou z významných osobností pohřbeni mimo jiné Karel Čapek, Antonín Dvořák, Rafael Kubelík, Karel Hynek Mácha, Božena Němcová či Bedřich Smetana.
adp/ČTK
