„Slavit Vánoce pouličním zmasakrováním tisíců ryb považujeme za nesmyslné a kruté. Je velkým omylem, že ryby necítí bolest, protože nedokáží vydávat zvuky. Opak je pravdou, pro kapry je celý proces od výlovu přes vyhladovění, opakované přemisťování a následné zabití velice stresující a bolestivý. Ostatně není žádnou výjimkou spatřit v prodejních kádích poraněné či umírající ryby,“ upozorňuje Tereza Vandrovcová, mluvčí organizace Otevři oči.
Kapr jako tradice
Podle aktivistů je zabíjení kapra na Vánoce nesmyslnou tradicí. Proto proti tomu budou bojovat i letos kapřími koledami, které aktivisté zazpívají 22. prosince na pražském Andělu. Koledy mají morbidní obsah a útočí na zabíjení ryb.
Kapři prý trpí
V minulých letech byl proveden monitoring prodejců kaprů. „Výsledky ukázaly, že zákony na ochranu zvířat jsou porušovány zhruba ve třetině případů. Časté je strkání prstů pod skřele do žáber, bezdůvodné odkládání kaprů na vzduchu, nedostatečné omráčení před vykrvením či kuchání bez předchozího vykrvení. Problematické je také přenášení kaprů v igelitových taškách a neodborné domácí zabíjení,“ dodává Tereza Vandrovcová z organizace Otevři oči.
„Utrpení kaprů začíná zhruba dva měsíce před Vánoci, kdy probíhá výlov a přemístění na sádky. S kapry je při manipulaci zacházeno velmi hrubým způsobem, používají se dopravní pásy, na které jsou kapři z kádí doslova přesýpáni, v podstatě je s nimi zacházeno jako s uhlím. Přitom schopnost pociťovat bolest je u ryb již bezpečně prokázána,“ popisuje dále Vandrovcová.
Prodávat se budou vánoční psi
„Nová tradice na obzoru – přijďte si nakoupit čerstvé psí maso na štědrovečerní hostinu! Každým rokem máme vyprodáno rychleji a rychleji, neváhejte,“ píšou aktivisté na sociálních sítích. V ulicích se pak snaží stánkem, kde údajně prodávají psí maso, šokovat kolemjdoucí. Reakce na takovou pouliční akci bývají různorodé. Podle reportáže z předchozích let ale přijde lidem přirovnávání zabití psa ke kaprovi směšné.
Aktivisté však mezi kaprem, psem nebo hospodářským zvířetem nedělají rozdíly. „Hranici mezi zvířetem k jídlu a zvířetem na mazlení určuje pouze kulturní tradice společnosti. Každý člověk si může vybrat a může se zřeknout konzumace živočišných produktů,“ říkají. „Chceme poukázat na zřejmou nelogičnost skutečnosti, že si vybíráme, která zvířata budeme milovat a ke kterým budeme krutí.“
