Obvykle se odborníci přiklánějí k hypotézám, že jsou pravěko megalitickou observatoří, což by mohla být největší památka svého druhu ve střední Evropě, někdo zase tvrdí, že to jsou novověké meze mezi poli. Uvažovalo se i o tom, že by to mohly být i menhiry o menhiry. Co a kdy vedlo k vytyčení více než desítky kamenných řad z více než dvou tisíc kamenů také není dodnes spolehlivě vysvětleno.
Známo je ale to, že všech čtrnáct kunovských kamenných řadů objevil v roce 1934 mladý místní učitel Antonín Patejdl, který ve stejném roce řady prozkoumal, změřil a upozornil na ně archeology i Památkový úřad. Současně byl první, kdo o řadech publikoval článek, který vyšel ve Vlastivědném sborníku žateckého muzea Krajem Lučanů.
První návrh naučné stezky, který autoři zaměřili jen na historické a astronomické informace celé lokality, je ze sedmdesátých let minulého století. Realizace se ale nedočkal. Větší štěstí už měl návrh stezky, který zahrnoval informace s přírodovědnou a ochranářskou tematikou. Otevřena byla v červnu roku 1987.
Stezka měří dva kilometry a má jedenáct zastavení, z nichž tři se týkají kamenných řadů. První ze zastávek je u silnice z Mutějovic do Kounova a na náhorní plošinu Rovina s kamennými řady se turisté dostanou po žluté turistické stezce. Zastavit se mohou i na zřícenině hradu Džbán nad Mutějovicemi, kde se dochoval hlavně příkop a základy okrouhlých věží.
