Pandemie koronaviru, která začala v Číně přibližně před pěti lety, prohloubila dlouhotrvající krizi novinářské práce. Zvýraznila ekonomické problémy médií i zátěž ze stále rostoucího pracovního tempa, vyplývá z výzkumů Národního institutu SYRI, o kterých informoval jeho mluvčí Filip Vrána. Zároveň ale některé redakce uznaly potřebu péče o duševní zdraví novinářů a novinářek.
Vědci ze SYRI se na různých úrovních zabývali otázkou, jaký měla pandemie vliv na novinářskou profesi. Sledovali také proměny důvěry ve veřejnoprávní média. Pandemie podle nich zesílila některé dlouhodobé trendy v médiích. „Není tedy vnímaná přímo jako hlavní ohrožení sama o sobě, ale spíše jako určitý akcelerátor předchozích krizí,“ uvedla Lenka Vochocová ze SYRI a Univerzity Karlovy.
Některé redakce v pandemické době začaly více zohledňovat potřebu péče o duševní zdraví a svým zaměstnancům poskytovaly supervizní či terapeutické služby. Novinářky a novináři v rozhovorech také zmiňovali význam vzájemné péče a pomoci.
Pandemie podpořila v médiích technologický rozvoj, současně ale novinářům ukázala, že technologie nejsou samospásné a je důležité udržovat kontakt tváří v tvář, uvedla Lenka Waschková Císařová, která působí na Masarykově univerzitě.
Pandemie také přispěla k tomu, že redakce postupně mění způsob práce s expertními zdroji. „Někteří novináři a novinářky zmiňují, že během pandemie začali více promýšlet, komu dát v médiích hlas. Postupně reflektovali pravidlo minimálně dvou nezávislých expertních pohledů jako ne zcela univerzálně použitelné a užitečné a více promýšlejí, zda myšlenkám, jichž je daný expert či expertka nositelem, dávat prostor,“ uvedla Vochocová.
Podobně to platí i pro referování o válce na Ukrajině. „Nejenže novináři doplnili počet zdrojů, ale hlavně začali komplexněji přemýšlet o tom, jestli ochota člověka k něčemu se vyjádřit z něj dělá opravdu vhodný zdroj,“ řekla Waschková Císařová.
Co se týče veřejnoprávních médií, tak reprezentativní data z období před pandemií, z období pandemie a z doby války na Ukrajině ukazují, že důvěra v Českou televizi zůstala během krizí v zásadě beze změny, informoval Vrána. „A to navzdory předpokladu, že v delším krizovém období by důvěra v média měla klesat, protože publika jsou unavena negativitou dlouhodobého krizového zpravodajství a protože klesají i další typy důvěry, s nimiž je důvěra v média veřejné služby spojena,“ uvedl Jakub Macek ze SYRI a Masarykovy univerzity.
Zdroj: ČTK
