Platí první povodňový stupeň, bdělost, a to i v Děčíně a Litoměřicích. Vyplývá to z informací Povodí Labe. Voda nezpůsobila v Ústeckém kraji výraznější škody. V Křešicích na Litoměřicku nechají protipovodňovou stěnu zatím postavenou. Obyvatelé Dolního Žlebu na Děčínsku stále čekají na zpřístupnění jediné silnice do obce, dopravují se po železnici.
V krajském městě je hranice pro vyhlášení prvního stupně 450 centimetrů, v 11:00 hladina byla 494 centimetrů. Parkovat nadále nemohou lidé v podzemních garážích pod hlavním nádražím a zataraseny jsou některé úseky cyklostezky podél řeky. Pokud by správně fungovala protipovodňová vana pod Benešovým mostem, žádné větší komplikace by obyvatelé v souvislosti se zvýšenou hladinou Labe nepocítili. Kvůli protékání vody se ale několikrát uzavřela hlavní silnice na Děčín a ve městě se tvořily dlouhé kolony aut. Věc řeší správce, kterým je Ředitelství silnic a dálnic.
V Děčíně bylo zaplaveno několik komunikací a uzavřena na několik dní městská knihovna. Největší potíž působí voda obci Dolní Žleb, kde žije 141 obyvatel. Jediná silnice z Děčína je od 22. prosince zavřená, nefunguje přívoz a lidé se musí dopravovat vlakem. „Tamní občané jsou na takové cestování zvyklí, v minulosti voda zaplavila cestu opakovaně, ale nikdy to snad nebylo na takhle dlouho,“ řekl mluvčí děčínské radnice Luděk Stínil. S úklidem cesty se začne až ve chvíli, kdy v Ústí bude Labe na 420 centimetrech.
V Křešicích na Litoměřicku postavili během vánočních svátků s předstihem protipovodňovou hráz a čerpali vodu z Blatenského potoka. Stěnu zatím nechají postavenou. „Odstranili jsme hrazení pouze v místech, kde to nějak bránilo průjezdu. Lidé se pohodlně dostanou i k cyklostezce. Auta už mohou občané parkovat znovu u svých nemovitostí. Protože nevíme, co přijde v dalších dnech, protipovodňovou stěnu rozebírat nebudeme,“ řekl starosta Křešic Michal Mančal (Jistota rozvoje obce).
Pod Křešice patří ještě další obce u Labe. „Úklid nánosů ze zhruba tří kilometrů nám určitě potrvá do jara. Nicméně škody díky funkčním klapkám a stěně žádné nejsou. Pouze jsme měli náklady na naftu kvůli čerpání vody a také jsme zajišťovali stravu pro dobrovolné hasiče, kteří nám velmi pomohli při stavbě hrazení,“ uvedl Mančal. Podle něj právě včasné postavení stěny zabránilo tomu, aby se voda dostala do sklepů rodinných domů v blízkosti řeky. „Poučili jsme se z povodní v roce 2013, v rozpočtu máme stále rezervu šest milionů korun právě na to, abychom byli na případnou povodeň připraveni,“ řekl starosta. Obec hospodaří s příjmy 44 milionů korun.
V Ústeckém kraji byla od konce roku do pondělí zvýšená hladina také na Ohři. V Lounech se pod hranici pro první stupeň dostala v pondělí večer.
Zdroj: ČTK
