Zajímavým a nevšedním způsobem, jak se dostat na vrchol Petřína, je lanová dráha. Navazuje na tramvajovou dopravu v zastávce Újezd a je vedena po trase Újezd – Nebozízek – Petřín. Oblíbená atrakce Pražanů i turistů je v provozu celoročně, pravidelně na jaře a na podzim probíhá přibližně třítýdenní technologická odstávka.
Letošní pravidelná jarní odstávka kvůli údržbě a kontrole čeká lanovou dráhu na Petřín od pondělí 20. března. Do provozu by se měla vrátit v pátek 7. dubna.
Historie lanovky sahá do 19. století
Myšlenka vybudovat lanovku na Petřín vznikla v roce 1890 zároveň s projektem Petřínské rozhledny. Družstvo rozhledny na Petříně od počátku chtělo usnadnit Pražanům cestu k rozhledně. Obě stavby také probíhaly současně. Provoz lanovky byl zahájen 25. července 1891. V té době to byla nejdelší lanová dráha v Rakousku-Uhersku.
V době svého vzniku měla lanovka jinou podobu než dnes, její trasa byla kratší. Dolní stanice stála o trochu výš než dnes, mezistanice neexistovala a horní stanice byla poblíž restaurace Nebozízek. Vagony byly taženy systémem vodní převahy. Nádrž vagonu, který byl právě v horní stanici, byla naplněna vodou a díky tomu bylo vozidlo těžší než vozidlo v dolní stanici, které bylo tímto vozidlem vytaženo. Nádrž vagonu byla napájena z nevyužívané petřínské vody ze štoly za Nebozízkem. Šest metrů dlouhé a dva metry široké vozy z Ringhofferovy továrny pojaly 32 osob, jízda trvala 6 minut.
Provoz zastavila válka a sesuv půdy
Za první světové války byl provoz lanovky zastaven. Až před IX. sokolským sletem se její obnovy ujaly Elektrické podniky, do jejichž majetku byla lanovka v roce 1931 převedena. Stará lanovka byla rozebrána, některé její části byly předány Technickému muzeu a rychle byla vystavena lanovka nová, tentokrát na elektrický pohon. Spodní stanice byla přemístěna o něco níže do barokního domu na Újezdě, horní část lanovky byla prodloužena průlomem v Hladové zdi až k rozhledně, nedaleko které byla postavena nová konstruktivistická stanice navržená architektem Františkem Šrámkem. Poprvé na světě zde byl použit systém bezpečnostních lan, který umožnil zastavit vůz kdekoliv na trati okamžitě a naprosto plynule. Elektrický pohon zajišťovalo Ward-Leonardovo soustrojí ze strojovny v horní stanici. Strojní zařízení vyrobila Českomoravská Kolben-Daněk tak dobře, že do dnešního dne na něm nebylo třeba nic měnit. Provoz byl řízen zcela automaticky, i když v případě potřeby bylo možné řídit lanovku ručně ze strojovny. Prodloužená trať měla ve směru nahoru jednu zastávku na Nebozízku. Vozy 12 metrů dlouhé a 2,4 metru široké pro 70 stojících a 35 sedících osob vyrobila opět továrna Ringhoffer. Provoz nové lanovky byl zahájen 5. června 1932.
Lanovka sloužila bez problémů i během druhé světové války až do 7. června 1965, kdy vinou dlouhých dešťů došlo k jejímu vážnému narušení a později i k nebezpečnému sesuvu půdy petřínského vrchu, který zničil část dráhy. Provoz lanovky byl tehdy přerušen na celých 20 let. Bylo jisté, že obnova nebude snadnou záležitostí. Dobrovolníci však dlouhá léta udržovali podvozky, strojní a elektrické vybavení v bezvadném technickém stavu s nadějí, že bude lanovka jednou obnovena.
Původní stavby a technologie slouží i dnes
V roce 1981, po rozsáhlém zpevnění petřínského svahu a po odborných expertízách, bylo rozhodnuto o zahájení rekonstrukce lanovky. Stavba byla zahájena v lednu 1983 s maximálním využitím původních staveb i technologie. Původní strojní zařízení lanovky udržoval vrchní strojník v dokonalém stavu celých 20 let, kdy byla lanovka mimo provoz, a tak bylo použito i pro novou lanovku. Část strojovny je vidět za skleněnou střechou v horní stanici. K původnímu vybavení z roku 1932 patří i přístroj tratiměr, který ukazuje okamžitou polohu vozů na trati. Vyměněna byla jen elektroinstalace a osazen byl nový velín s radiovým spojením s vozy. Nové vozy o váze přes 12 tun, délce přes 23 metrů a šířce téměř 2,5 metru postavila na původních podstavcích Vagonka Česká Lípa. Trať o původní délce 510 metrů projedou i se zastávkou na Nebozízku za necelé 4 minuty.
Připravuje se modernizace
Vítězem mezinárodní soutěže na novou podobu vozidel lanovky na Petřín, kterou vyhlásil pražský Dopravní podnik v loňském roce, se stalo české studio Anna Marešová Designers, které je také autorem konceptu ikonické výletní tramvaje T3 Coupé. Vozy lanové dráhy na Petřín budou víc prosklené, nově budou mít sklápěcí sedačky a upravenou vyhlídkovou plošinu. Při míjení pak na sebe vozy zablikají. První cestující by se zmodernizovanou lanovkou na, či z, Petřína mohli svézt na konci roku 2024.
Z Nebozízku na Petřín
Lanová dráha prochází Hladovou zdí, kterou nechal postavit Karel IV. Své pojmenování získala na památku toho, že byla nouzovou stavbou, umožňující zaměstnat pražské obyvatelstvo. Zeď tvořila součást středověkého opevnění města.
Ze stanice Nebozízek se naskytne návštěvníkům překrásný pohled na Pražský hrad i na hlavní město. Neočekávaný zážitek a výhled na Prahu se nabídne po vystoupání na Petřínskou rozhlednu, často přezdívaná jako pražská Eiffelovka. Nedaleko rozhledny je možné vstoupit do zrcadlového bludiště. V budově je také umístěn panoramatický obraz Hájení Prahy proti Švédům.
Na Petříně se nachází také Štefánikova hvězdárna, která zahájila činnost v roce 1930, původně románský kostel sv. Vavřince, nebo část barokního opevnění Prahy, bastiony sv. Karla, sv. Vavřince a sv. Vojtěcha. Jedním z mnoha pomníků na Petříně je slavná socha básníka K. H. Máchy od J. V. Myslbeka.
V oblasti Petřína se rozléhají zahrady Kinského, Lobkovickou, Nebozízek, U rozhledny, Růžový sad, Seminářská a Strahovská.
Zdroj: DPP
