• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Láska se trůnům nevyhýbá. Příběh Ferdinanda Tyrolského je jak z červené knihovny

    24.1.2019
    Další fotky

    Zasněný výraz ženských očí, upřený kamsi do neznáma. Na stolku otevřená kniha v červené vazbě a uvnitř tuctový příběh o tom, jak si chudá služtička vzala za muže synáčka továrníkova. Přesně tohle si čtenář představí, řekne-li se, červená knihovna.

    Nejdříve holá fakta. Edice Červená knihovna opravdu existovala, vycházela v letech 1928 – 1937. Akciová společnost Rodina ji vydávala v červené, plátěné vazbě, s protlačeným písmenem R. Stovky a stovky vymyšlených, banálních příběhů, většinou bez jakékoliv literární hodnoty. Šedivá je však každá teorie. Realita bývá úplně jiná a výjimka potvrzuje pravidlo. Tou výjimkou byl vztah dvou lidí, Ferdinanda II. Tyrolského a Filipiny Welserové. Nejdříve se s nimi musíme seznámit trochu blíže.

     

    Ferdinand II. Tyrolský (1529 – 1595) byl druhým synem císaře Ferdinanda I. císaře Říše římské a českého krále. Jeho starší bratr Maxmilián byl následníkem trůnu. Být druhorozeným nebylo zase až tak špatné. Spokojený život v luxusu, téměř žádná odpovědnost a nutnost připravovat se na budoucí funkci. Nutno však říci, že Ferdinand Tyrolský byl světlou výjimkou mezi šlechtici. Neplýtval penězi, a rozhodně nežil zhýralým životem. V letech 1547 – 1567 byl místodržitelem v Čechách a sžil se dokonale s prostředím. Češtinu ovládal dokonale, a to ho přiblížilo i k jeho poddaným. Nyní se podívejme na jeho celoživotní lásku, Filipinu Welserovou.

    Kdo je autorem nejzáhadnější knihy na světě? Napsal Voynichův rukopis Čech? Nové stopy a hypotézy

    Filipina (1527 – 1580) byla dcerou augšpurského bankéře Františka Welsera. Welserové mohli, co se týče bohatství, směle Habsburkům konkurovat, o zlato u nich nebyla nikdy nouze. Filipina byla nejen krásná, ale i vzdělaná a sebevědomá, což byla na tehdejší dobu ďábelská kombinace a muži se jí zřejmě báli. Věděli, že taková žena nikdy nebude tančit tak, jako oni pískají. Paradoxně tedy žádný na dveře Welserova domu nezaklepal.

    Láska na první pohled neexistuje, tvrdí vědci. Proč je podle nich tento fenomén nesmysl?

    Situace se změnila v roce 1551. Ferdinand II. doprovázel svého otce na císařský sněm do Augšpurku a sličná měšťanská dcera, mávající z balkónu na císařský průvod, mu zřejmě padla do oka. Druhé setkání se odehrálo na maškarním plesu v Plzni, kam se dvůr z Prahy uchýlil, před morovou nákazou. To padnutí do oka bylo zřejmě oboustranné a jiskra přeskočila. Tatínek Filipiny si zřejmě mohl dovolit víc, než tuctový poddaný a nechtěl, aby jeho dcera sloužila jen pro uspokojení vlivného Habsburka. Později pochopil, jak hluboce se mýlil. Bylo mu jasné, že císař k případnému morganatickému sňatku svého syna nikdy nepřivolí. Nakonec se rozhodl odeslat dceru aspoň z dosahu místních klevetníků do Čech. Na zámek v Březnici, ke své švagrové, Kateřině z Lokšan. Co oko nevidí, srdce nebolí. Ferdinand byl na Březnici stálým hostem a jeho vztah k Filipině vyvrcholil tajným sňatkem, v zámecké kapli jedné lednové noci roku 1557. Jen snoubenci, svědkové a kněz. Nikdo jiný. Dokonale utajeno a císař nic netušil.

    Jak si přičarovat lásku, zdraví nebo peníze, to naše babičky dobře věděly. Vyrobte si kouzelný škapulíř

    První plod jejich lásky přišel záhy. Nyní bylo nutné vymyslet lest, jak oficiálně dítě přijmout do rodiny, aby Filipina nevzbudila podezření. Nakonec se domluvila s porodní bábou, která novorozeně vynesla ke bráně březnického zámku, kde dítě bylo ,,náhodně nalezeno“ a Filipina se nebohého sirotka ujala. Dodnes se přesně neví, kdy se císař o synově sňatku dozvěděl. Zachoval se na svoji dobu velkoryse. Snad si vzpomněl, že jeho syn je jedním z jeho patnácti dětí a pochopil, co je to láska. Synovi odpustil, pod podmínkou, že sňatek zůstane trvale utajen. Filipina nesměla svého manžela doprovázet na žádné oficiální akci, zůstávala dál v pozadí na Březnici či na Křivoklátě. Jejich děti měly nárok na habsburský trůn pouze v případě, že ostatní legální kandidáti vymřou. V době, kdy se už jeho sňatek stal veřejným tajemstvím, začali příbuzní na Ferdinanda vyvíjet nátlak, aby se s Filipinou rozešel. Ke cti arcivévody je třeba uvést, že dokonce odmítl polskou korunu, která mu za to byla nabízena.

    FOTO: Ferdinand a Filipína

    Ferdinand a Filipína - Kočičí lidé z AmbrasuFerdinand a Filipína - Zámek AmbrasFerdinand a Filipína - Zámek BřezniceFerdinand a Filipína - KřivoklátFerdinand a Filipína - Augšpurk Philipine Welser Strasse
    Další fotky
    Ferdinand a Filipína - náhrobek FilipinyFerdinand a Filipína - Ferdinand a Filipina

    V roce 1567, brzy po té, co se stal císařem Maxmilián, složil Ferdinand svoji funkci místodržitele a odstěhoval se do Tyrolska, do města Innsbruck. Zde, na zámku Ambras našla Filipina konečně klid a pohodlí. S manželem si rozuměla více než dobře. Ferdinand byl proslulý svými sbírkami umění, ze všech končin světa a Filipina se věnovala bylinkářství a léčitelství. Její manžel byl naštěstí mocnou záštitou před případnými udavači o jejích spolcích s ďáblem.  Velmi záhy se stala nesmírně populární, protože k poddaným se chovala velice lidsky. Její život se předčasně uzavřel v roce 1580. Ferdinand Tyrolský, který poslechl její poslední rady, se znovu oženil a zemřel o 15 let později, 24. 1. 1595

     



    Nepřehlédněte
    11.6.2025
    Zprávy

    Gretu poslali domů!