Charismatický lídr slavné hudební skupiny Olympic vyrazil na turné s šedesáti zastávkami po celé České republice už koncem minulého roku. Tato oslava šedesátých narozenin skupiny vyvrcholí v prosinci velkolepým koncertem v pražské O2 areně. A hned potom se chystá natočit novou desku. Už celkem dvacátou čtvrtou. Nemůže bez toho být, prý ho to neskutečně nabíjí.
Přestože Petr Janda oslaví v úterý 2. května už 81. narozeniny, jako vetchý stařeček zatím rozhodně nepůsobí. Naopak, právě teď má za sebou už víc než polovinu plánovaného turné s podtitulem Vlak, co nikdy nestaví. A na něm se spolu se svými spoluhráči z Olympicu setkává s nadšenými ovacemi. V nostalgicky laděném vzpomínkovém programu zní jejich hity jako Taky jsem se narodil bos, Dávno, Jsem to já jak zamlada, Jasná zpráva nebo Slzy tvý mámy, a publikum, které tvoří průřez všemi generacemi, je zpívá s nimi. Hrají ale například i píseň Pálím tvář z jejich zatím posledního alba Kaťata z roku 2020.
Práce, zábava i dobrodružství
Janda se totiž neohlíží jen dozadu, ale je pořád plný nových plánů. „Zdravotně jsem na tom dobře, jen jsem trošku unavený, možná je to tím letošním jarem. Vždycky mě nabijí koncerty. Potřebuju být pořád v tom zápřahu. A až 18. prosince v O2 areně uzavřeme ty oslavy, natočíme novou desku,“ myslí si.
Pořád ho totiž napadají nové písničky, a pokud všechno dobře půjde, v roce 2024 by chtěl vydat 24. album skupiny Olympic. „Já bych už bez toho nemohl ani být. Jednak je to práce, ale také velká zábava, něco, co mě baví, nabíjí. Všechno kolem toho – aranžování, to pobíhání kolem, filozofování, jak by to mělo vypadat… Je to prostě dobrodružství,“ řekl před nedávnem Českému rozhlasu.
Karkulka
Janda je členem ikonické skupiny Olympic už od roku 1963. Tu rok předtím pod názvem Karkulka neboli KARlínský KULturní Kabaret založil Miloslav Růžek. Název Olympic pak hudebníci převzali podle klubu v pražské Spálené ulici, kde hrávali.
Skupinou prošla řada zvučných jmen, například Miroslav Berka, Jiří Korn, Pavel Bobek, Miki Volek, Pavel Chrastina, Milan Peroutka nebo Jan Antonín Pacák. Druhým nejstarším členem skupiny je baskytarista Milan Broum, který s ní začal hrát v roce 1975. Po náhlém úmrtí Milana Peroutky v roce 2013 po koncertě v Karlových Varech jej nahradil Pavel Březina a za bicími dnes sedí Martin Vajgl, který mimo jiné také hru na bicí učí.
Olympic, v němž Janda hraje na kytaru, zpívá a často skládá hudbu a píše texty, se těší trvalé popularitě už desítky let. Za socialismu ho podporoval časopis Mladý světa a jako úlitbu režimu se Olympic také zúčastňoval Festivalů politické písně Sokolov. Počátkem 80. let třikrát vyhrál Zlatého slavíka a koncem 90. let, opět třikrát, Českého slavíka.
Mají to v rodině
Hudební talent mají u Jandů asi v genech. Jeho nejstarší dcera Marta se prosadila jako zpěvačka v Německu, jeho bratr Slávek Janda vede kapelu Abraxas a jejich bratrancem byl kytarista a hudební skladatel Luboš Andršt. Díky tomu se Janda mohl celý život věnovat tomu, co ho baví, a teď už po ničem zvlášť netouží.
Když se ho Český rozhlas nedávno ptal na jeho nesplněná přání, odpověděl: „Kdysi jich bylo hodně, ale dnes asi už ne. Jednak mám pocit, že už bych je stejně nezvládl a vlastně není nic takového, kvůli čemu bych třeba nemohl spát,“ prohlásil. A pak ještě přidal své oblíbené moudro: „Já jsem nikdy nelhal a nikdy jsem nekradl. Spousta lidí to neumí, a přitom je to tak osvobozující. Když nekradete, nemáte proč lhát. Je banální říkat to na stará kolena, ale je to tak.“
Zdroj: Wikipedie, Český rozhlas
