Příroda začne les v Českém Švýcarsku po požáru obnovovat prakticky okamžitě. Na rozsahu požáru má velký podíl nepůvodní smrkový porost zdecimovaný kůrovcem, jak informoval ředitel Školního lesního podniku Křtiny Tomáš Vrška, který zkoumal obnovu porostu ve stejném národním parku po požáru z roku 2006. Podle Petra Čermáka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně bude lesních požárů přibývat.
„Obecně platí, že většina lesních požárů u nás je malá, je uhašena rychle. Díky hustému osídlení jsou včas odhaleny. S vlnami horka a sucha spojenými s větrným prouděním bohužel přibývá situací, kdy je v lese zásoba snadno zápalného materiálu. Stejně jako v současném případě v Českém Švýcarsku pak vznikají různá ohniska a oheň se šíří nepředvídatelně různými směry, kudy vítr roznáší hořící materiál,“ uvedl Čermák.
Podle něj se lidé v lese stále nechovají dostatečně zodpovědně, přitom by stačilo, aby dodržovali desítky let platící pravidla o nerozdělávání ohně a neodhazování nedopalků a jiných nebezpečných materiálů. „Lesních požárů, které vzniknou z jediné možné přírodní příčiny, tedy po úderu blesku, jsou pouhá dvě procenta. Naprostá většina vzniká z lidské nedbalosti,“ dodal Čermák.
Ředitel Školního lesního podniku Křtiny Tomáš Vrška upozornil, že jedním z důvodů, proč se požár v národním parku tak rychle šíří, je nepůvodní smrkový porost. „Už několik generací se tam na zemi kumuluje opadané jehličí, které je extrémně proschlé a hoří jako papír. My jsme podobnou situaci viděli v roce 2006, kdy u Jetřichovic shořelo přes 25 hektarů lesa. Příroda si ale s obnovou lesa poměrně rychle poradí,“ uvedl Vrška.
S kolegy se na místo požáru pravidelně vraceli. Po roce ve vyhořelém lese rostly první semenáčky takzvaných pionýrských dřevin, jako jsou bříza, osika, vrba i modřín nebo borovice. „Už v druhém roce tam bylo zeleno a dnes, tedy po šestnácti letech, je tam krásný smíšený les. Horší je, že tento aktuální požár ohrožuje infrastrukturu a lidská obydlí,“ dodal Vrška.
Zdroj: ČTK
