Léto je pro ortopedy rušným obdobím. Primář Centra jednodenní ortopedie Ondřej Havel z plzeňské Nemocnice Privamed upozorňuje, že za nárůstem úrazů stojí kombinace vysokých teplot, přeceňování vlastních sil a nedostatečného používání ochranných pomůcek.
Nejčastějším zdrojem letních zranění zůstává cyklistika, přičemž v posledních letech výrazně přibývá úrazů spojených s elektrokoly. Při pádu z kola záleží především na rychlosti. Snaha zachytit se rukama zpravidla končí zlomeninou zápěstí, lokte nebo klíční kosti, časté jsou také otřes mozku, vykloubené rameno nebo zlomeniny dolních končetin. Pokud je cyklista po pádu v bezvědomí, stěžuje si na bolest krku nebo je u něj podezření na otřes mozku, záchranáři doporučují s ním nehýbat a okamžitě volat linku 155. „U komplikovanějších úrazů rozhoduje čas,“ připomíná Havel.
U dětí vévodí letním úrazům trampolíny. Největší nebezpečí nastává, když na nich skáče více dětí současně bez dozoru dospělých. Nekontrolované dopady, vzájemné srážky nebo pády mimo skákací plochu mohou způsobit zlomeniny předloktí a bérce, podvrtnutí kotníků, otřesy mozku i poranění krční páteře. Po jakémkoli pádu na hlavu nebo srážce na trampolíně doporučuje primář dítě preventivně vyšetřit, aby se vyloučil otřes mozku nebo vnitřní krvácení. Pokud dítě bolí krk nebo záda, platí stejné pravidlo jako u cyklistů, nehýbat s ním a přivolat záchrannou službu.
Samostatnou skupinu tvoří rekreační sportovci ve věku 30 až 50 let. Ti se pohybu v ostatních měsících roku příliš nevěnují, ale v létě se bez rozcvičení pustí do fotbalu nebo plážového volejbalu. Svaly, vazy a šlachy na prudké pohyby jednoduše nejsou připravené. „Nejčastěji tak dochází k podvrtnutí kotníků a kolen, poranění vazů nebo natržení, případně přetržení Achillovy šlachy,“ popisuje Havel.
Horko zatěžuje i srdce a oběhový systém, zvláště při intenzivní zátěži. Nedoplňování tekutin a minerálů vede k dehydrataci, svalovým křečím, přehřátí a kolapsovým stavům. U lidí s chronickými nebo dosud nediagnostikovanými onemocněními srdce, cév či metabolickými potížemi může v krajním případě dojít až k infarktu nebo mrtvici. Příznaky cévní mozkové příhody zahrnují náhlý pokles koutku úst, slabost či necitlivost jedné poloviny těla, poruchu řeči nebo vidění a náhle vzniklou silnou bolest hlavy. Infarkt se typicky ohlásí svíravou bolestí na hrudi vyzařující do levé paže, zad nebo čelisti, doprovázenou dušností a studeným potem. „Při těchto příznacích nečekejte, zda obtíže odezní, a okamžitě volejte linku 155,“ uzavírá primář Havel.
Zdroj: ČTK
