Čeští pěstitelé chmele spolu s pivovary letos očekávají rekordní úrodu. Měla by přesáhnout hranici 8000 tun suchého chmele, což se v ČR naposledy sklidilo v roce 1996, kdy byla podstatně vyšší výměra chmelnic. Letos na tom má hlavní podíl počasí.
„Nebyly tolik tropické dny a v létě se hlavně střídaly deště a teplá období. Ideálnější to nemohlo být. Vypadá to, že bude rekordně dobrá sklizeň za posledních několik desítek let, jak v produkci, tak v kvalitě,“ uvedl Jiří Smetana, místopředseda představenstva žatecké firmy Arix, která obchoduje s českým chmelem. Vysoce nadstandardní je podle něj obsah alfa hořkých kyselin, zhruba čtyři procenta.
Dlouhodobý průměr je přitom asi 3,2. Letošní výnosy z „nejslavnějšího“ žateckého poloraného červeňáku odhaduje mezi 15 až 16 metrickými centy na hektar. „To je také obří výnos, dlouhodobý průměr je kolem 11 metráků,“ řekl. Žatecký červeňák se pěstuje na více než 80 procentech ploch v ČR a používá se pro výrobu ležáku plzeňského typu.
Podle Zdeňka Rosy, šéfa představenstva Chmelařství družstva Žatec, v posledních deseti letech produkce chmele každoročně výrazně kolísá vlivem nestálosti počasí a nedostatku vody. V roce 2012 české chmelnice třeba vyprodukovaly jen 4300 tun, o čtyři roky později přes 7700 tun, přitom výměra se změnila jen o 8,5 procenta. Chmelaři museli v poslední dekádě některé plochy kvůli klesající hladině spodních vod opustit. Loňské a letošní místní přívalové deště hodnotí jako spíš škodlivé. „Voda může mechanicky poškodit rostlinu, nestačí se vsáknout a odteče,“ řekl Rosa.
Zdroj: ČTK
