Když se poroučela trojská lávka, nestalo se nic. Míněno co se týče vyvození nějaké politické odpovědnosti. Město podalo trestní oznámení, čímž problém přehrálo na policii. Primátorka si oblékla běžeckou bundu a přiběhla se den před Vánoci podívat na vyplutí náhradního přívozu. A když už tam byla, dala – ještě celá zadýchaná – pár rozhovorů pro televize. Makáme. Byl to takový pěkný vzkaz, jak se dá na katastrofě zahrát permanentní předvolební kampaň.
A teď zase Libeňský most. Předně uznejme, že nejspíš skutečně v havarijním stavu je, což zase takové překvapení není, protože se prostě jen posunul z kategorie šest (hrůza, děs) do kategorie sedm (vhodné jen pro sebevrahy). Neboli ví se to dlouho.
Náměstek Dolínek nejspíš chtěl, aby se Pražané pocvičili v improvizaci, a tak o uzavření rozhodl z hodiny na hodinu, bez přípravy vedení objížděk. Situace na obou březích tomu taky odpovídá. V Holešovicích se na tramvajových zastávkách objevily ručně (!) psané návody, která tramvaj tudy projíždí, zastavuje a které je třeba hledat v Karlíně. Je to takový geocaching v denní praxi, obzvlášť vhodné pro hravé hipsterské typy, kterých jsou Holešovice a Libeň plné.
Podobné je to s přípravou rekonstrukce. Už kategorie šest, ve kterých je aktuálně 23 pražských mostů a mostků, dává předpoklad, že se s mostem bude muset něco dělat. Začít s přípravou až ve chvíli, kdy se most posune do sedmičky, je lajdáctví. Žádný ze zbylých 22 mostů přitom není pro dopravu v Praze tak důležitý jako Libeňský. Čili to, co kolem Holešovic a Libně nyní nastalo, je ukázkový šlendrián, který jen podtrhuje aktuální rekonstrukce v Zenklově ulici. Tu musel v situaci, kdy byla hrozba uzavření Libeňského mostu víc než reálná, naplánovat úplný šílenec.
Do voleb zbývá tři čtvrtě roku. Existovalo dobré pravidlo, které si vládnoucí elity předávaly z generace na generaci: Prahu rozkopejte po volbách, před nimi otevírejte dětská hřiště. Nynější garnitura se rozhodla jít vlastní, neprobádanou cestou. Uvidíme, jak ji Pražané ocení.
