Už samotný rozsudek, kterým brněnský soudce zachránil vyškovského dřevorubce před vězením, překvapil obrovské množství lidí. Když se poté jeho oběť pokusila o sebevraždu, ve společnosti to začalo doslova vřít. Téma sexuálního násilí v ní teď hodně rezonuje, nejen kvůli soudním líčením se sexuálními predátory Dominikem Ferim či Janem Cimickým. Před pár měsíci stejný soud udělil podmínku za znásilnění sedmi chlapců. Zoufalým činem Aničky, kterou lékaři naštěstí zachránili, už ale číše přetekla!
„Hnusáka udat“
Aničky peklo začalo v roce 2020 znásilněním. Otčím si přitom pořídil fotky, kterými ji vydíral, že když s ním nebude spát, všechno zveřejní. „Ty jeho praktiky jsem podstupovala i třikrát denně. Po nějaké době, nevím po jaké, jsem prostě přestala odporovat, věděla jsem, co se stane, když nebudu po vůli. A tak jsem rezignovaně na styk přistupovala… Chtěl to všude, kde ho zrovna napadlo. Doma. V lese. Na poli. Kdekoliv v autě,“ popsala na webu Donio, kde pro ni iniciativa Pod svícnem založila finanční sbírku. Celé to podle jejích slov prasklo, když si na ni jeden den počkal před školou a křičel tam na ni, že všem řekne, jaká je kurva a děvka.
„Sesypala jsem se a spolužačky mě odvedly do školy, kde jsem všechno řekla třídní učitelce. Ta mi pak nabídla, že se mnou půjde i na policii,“ vypověděla Anička. „Jen díky tomu jsem jim byla schopná všechno říct a toho hnusáka udat,“ dodala.
Její stav se psychicky zhoršoval, začala se poškozovat, až to vygradovala pokusem o sebevraždu a skončila na psychiatrii. „Teď jsem hospitalizovaná potřetí. Sebepoškozování trvá pořád. Žiju v tom, že to je moje vina, nenávidím se a byla bych spokojenější, kdybych nebyla,“ myslí si.
Sbírka, na kterou lidé během pár dní poslali téměř pět milionů, je momentálně pozastavená. „Sama Anička zmínila, že ta částka je už teď pro ni astronomická. A bude ráda, když se pomůže i jinde,“ vysvětlily její organizátorky.
Ne je ne!
Její případ následně začalo prověřovat ministerstvo spravedlnosti, na jehož šéfa Pavla Blažka (ODS) se obrátila poslankyně Barbora Urbanová (STAN), která se dlouhodobě zabývá pomocí obětem domácího a sexualizovaného násilí.
„Zejména by mě zajímalo odůvodnění pro takto mírný trest za poškozený mladý život,“ napsala mu. „Jen pokud byl porušen zákon, mohu podat k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona. Jinou kompetenci s ohledem na ústavní dělbu moci nemám,“ uvedl k tomu Blažek.
Před jeho sídlem se toto úterý sešlo několik set lidí a požadovali spravedlnost pro oběti sexuálního násilí. Část účastníků si přinesla transparenty s nápisy jako „Souhlas je základ“, „Ne je ne“ nebo „Lidská práva ženská práva“. Po proslovech lidé svítili do oken ministerstva mobily či čelovkami a skandovali hesla jako „Včera bylo pozdě“, „Spravedlivé soudy“ nebo „Patriarchát do koše“.
Protest zorganizovaly neziskové organizace Konsent a Amnesty International. Podle ředitelky Konsentu Johanny Nejedlové zažije v ČR sexuální násilí alespoň jednou v životě každá desátá žena a třicátý muž.
Víc než půlka na podmínku
Od roku 2016 do konce roku 2022 bylo za znásilnění odsouzeno 643 lidí. Podmíněným trestem skončilo 46 procent případů, podmínkou s dohledem potrestaly soudy 11 procent pachatelů. Nepodmíněný trest soud uložil 40 procentům pachatelů.
U znásilnění, které zahrnuje donucení k souloži či jinému srovnatelnému styku, znásilnění dítěte staršího 15 let nebo se zbraní, uložily soudy jako hlavní trest podmínku či podmínku s dohledem v 66 procentech případů.
Pokud pachatel znásilnil například dítě mladší 15 let nebo když oběti způsobil těžkou újmu na zdraví, byla podmínka nebo podmínka s dohledem uložena ve 24 procentech případů, nepodmíněný trest u 74 procent případů.
S využitím ČTK
