Lidem po mrtvici pomůže umělá inteligence

25.11.2022
Simona Knotková

Umělá inteligence může ušetřit čas lékařů i pacientů. Projekt Res-Q+ českých vědců pro celou EU ji zatím ověří u nemocných po cévní mozkové příhodě. Strojově chtějí zpracovávat data o léčbě nebo vytvořit mobilní aplikaci, do níž by pacient zadal data před návštěvou lékaře, který by tak na něj v ordinaci měl víc času. Podle vedoucího projektu, neurologa z Fakultní nemocnice u svaté Anny Roberta Mikulíka, má projekt potenciál i pro rehabilitaci nebo jiné obory medicíny. Mikulík to řekl ve čtvrtek na tiskové konferenci.

„Nyní zadávají lékaři nebo sestry data o poskytované péči do systému ručně a stojí to čas. Projekt jim nabídne řešení, kdy se data budou automaticky načítat z nemocničních systémů bez manuální práce,“ uvedl Mikulík. V konečném důsledku by to podle něj mohlo pro české zdravotnictví znamenat poměrně velkou revoluci.

Cílem projektu je vytvoření plně automatizovaného nástroje pro získávání a zpracování dat o poskytované péči pacientům po cévní mozkové příhodě, například z propouštěcích zpráv. Virtuální asistent pak data zanalyzuje a vybere parametry, ve kterých se nemocnice může zlepšit. Pro pacienty bude vytvořen další virtuální asistent, který bude monitorovat jejich stav.

Práce navazuje na registr porovnávající kvalitu péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou, ve kterém je zapojeno 2000 nemocnic z celého světa. Cévní mozková příhoda, lidově mrtvice, potká každý rok podle odhadů asi 240 000 lidí, kolem 8000 lidí jí podlehne. Míra poškození mozku, kterou cévní mozková příhoda způsobí, závisí na tom, jak rychle lékaři cévu znovu zprůchodní. Díky zpětné vazbě a porovnávání přístupů v registru pro české nemocnice se podle Mikulíka podařilo čas do zahájení léčby od převozu do nemocnice zkrátit z 65 na 20 minut.

Po zákroku obvykle následuje rehabilitace, někdy nácvik řeči, chůze nebo trénink paměti. Po propuštění z nemocnice či rehabilitačního zařízení je potřeba, aby v předepsaném režimu pacient pokračoval i doma.

Pacientům i lékařům by pak mohl pomáhat další virtuální asistent, do kterého by nemocný před návštěvou ordinace zadal potřebná data, například o užívaných lécích nebo příznacích, kterými trpí. Lékař by pak měl na pacienta více času, mohl by mu všechno lépe vysvětlit.

Fakt, že cévní mozková příhoda postihuje hlavně lidi vyššího věku, zejména nad 65 let, nevidí Mikulík jako překážku. Ostatně i nedávná data Českého statistického úřadu ukázala, že chytré mobilní telefony používá 81 procent lidí nad 16 let. „Nebudeme nikoho do ničeho nutit,“ řekl. Projekt se podle něj zpracovává hlavně pro budoucnost.

Výhodou strojového zpracování a porovnatelnosti dat by podle Pavla Peciny z ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy mohlo být do budoucna také to, že by se snadno daly vytvořit pacientské zprávy v různých jazycích. Na projektu se podílejí i právníci z Masarykovy univerzity, kteří dohlížejí na právní aspekty bezpečnosti citlivých dat, jakými informace o zdravotním stavu jsou.

Na projektu, který získal osm milionů eur (asi 200 milionů korun) z rámcového programu Evropské unie Horizon se podílí 21 evropských pracovišť ze západní, východní a jižní Evropy, která koordinuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Podobně by podle Miloslava Zvolského z Národního centra pro elektronizaci zdravotnictví ÚZIS mohl fungovat i pro jiná onemocnění, pokud by se podobně jako neurologická společnost aktivně zapojily i jiné lékařské odborné společnosti.

Zdroj: ČTK



Nepřehlédněte