Ženy a děti byly odvlečeny do kladenského gymnázia, aby po třech dnech došlo k násilnému oddělení dětí od svých matek. Odtud pak nacisté odvezli lidické ženy do koncentračníh táborů, nejvíce z nich do tábora Ravensbrück.
Děti, které nebyly vybrány k poněmčení nebo přesáhly jeden rok věku, skončily v polském Chelmnu, kde je nacisté s největší pravděpodobností hromadně zplynovali ve speciálně upravených nákladních vozech.
„Lidice vypálili a srovnali se zemí tak, že po ní neměla zůstat jediná památka. Tento čin čiré brutality a zběsilé pomsty se nesmazatelně zapsal do smutné tváře dějin a pohnul celým světem,“ připomíná Filip Petlička, vedoucí oddělení prezentace památníku Lidice.
Památník Lidice uspořádal 14. června večer na nádvoří muzea děkovný koncert Pro Lidice, kterým chtěl připomenout veřejnosti, že vzpomínka na tragédii v Lidicích je stále živá. Současně projevil úctu těm, kteří lidickou tragédii přežili a jsou stále mezi námi, byl i poděkováním za spolupráci při udržování památky na obec Lidice a její obyvatele.
„Poznání lidické tragédie pomáhá nám všem uvědomit si, co se může stát, když přijdeme o svobodu a zavládne totalita. Totalitní zřízení nerespektují lidská práva a svobody, rovnost lidí, toleranci, tyto hodnoty ustupují touze po moci. Nástup nacismu přinesl rozdělení společnosti na vyvolené a nežádoucí. Touha po ovládnutí světa jedněmi vedla přes likvidaci druhých. Důvody pro likvidaci byly různé, především rasa, náboženské vyznání. Likvidace obyvatel obce Lidice 10. 6. 1942 měla vystrašit ty, které nebylo možné ponížit na základě barvy vlasů, očí nebo víry, měla vystrašit ty, kteří se odvažovali vzdorovat a bojovat proti nacismu a nesvobodě, “ připomíná Martina Lehmannová, ředitelka Památníku Lidice.
