Malostranská beseda je také symbolem spolkové občanské činnosti. „Slouží opravdu všem, „potvrzují zástupci radnice na jedničce. A že k ní mají právě radní z „jedničky“ tak srdcově blízko? Je to i tím, že tento dům byl kdysi radniční budovou, a to už od roku 1407.
Radnice byla často pobourána
Tak památné stavby se mají obnovovat. Tento dům měl však co dělat, aby pohnuté okamžiky historie překonal. Byl pobořen hned dvakrát, jednou v 15. století při husitských bojích, v roce 1648 při třicetileté válce, při obléhání Prahy Švédy. Na budově je také památná deska, která se týká historické události, to když v roce 1575 byla sepsána Česká konfese o náboženské svobodě.
Pak už se radnice nebourala, ale jen a jen opravovala. A přestavovala, nejprve v roce 1617, potom roku 1660 a poté v letech 1784 – 1793.
V roce 1868 vznikla Malostranská beseda a radnice se přestěhovala do jiných prostor na Staroměstském náměstí. A přišla další rekonstrukce, která probíhala v letech 2006 – 2010. Dlouholetým šéfem Malostranské besedy byl Robert Radosta.
Tvrdý oříšek pro restaurátory
Restaurátoři se v letech 2006 – 2010 snažili udělat maximum. Rekonstrukcí například zachránili unikátní renesanční krov, museli se ovšem vžít do role dávných tesařů a oprášit původní originální řemeslné techniky.
Ale ještě větším oříškem byly tři věže a jejich obnovení znovuumístěním. Jak to s nimi vlastně bylo?
„Na budovu se vracely věže, které na objektu historicky byly. Do prostřední z nich byl umístěn 160 kg vážící zvon“, řekl k letošním oslavám 10. výročí znovuotevření Malostranské besedy starosta Městské části Praha 1 Petr Hejma. A doplnil: „Nebylo jednoduché rozhodnout, jestli věže na dům umístit. Byl to poměrně vleklý spor, který pak vyřešilo referendum, v němž se 65 procent hlasujících vyslovilo pro navrácení věží.“
„Během rekonstrukce jsme dbali na každý detail, museli jsme aktuálně reagovat na všechny nové poznatky, které v průběhu stavby vznikaly,“ potvrdil architekt Jan Karásek a připomněl i Martin Podzimek. Velmi náročná byla dle jejich zkušenosti i samotná výroba, doprava a instalace věží na budovu.
„Na pracích se podílel velký počet řemeslníků, skutečných mistrů ve svém oboru.“
Báně věží se vyráběly mimo staveniště, v halách. Napínavá byla i jejich doprava na Malostranské náměstí. Malostranská beseda tak dostala ke svému 150. výročí nejlepší dárek. A k němu i ocenění Stavba roku 2010. Získala Cenu předsedy Senátu a Cenu primátora hlavního města Prahy.
Nabízí kávu, kulturu, genius loci
V budově je nyní nejen Hudební a divadelní klub, k němuž má svůj blízký vztah i Vladimír Mišík a ETC, ale také Galerie, Videokavárna, restaurant, bar, kavárna i pivnice. Ročně je tu 350 představení a množství koncertů (Suzanne Vega, Karel Gott, Lucie Bílá, Olympic, Anna K) a výstav (Jan Saudek, Antonín Kratochvíl, Robert Vano) i akce pro děti.
Ohledně umělce světoznámého významu, Jana Saudka, bylo zkomponováno pro výstavu 85 unikátních fotografií (většinu svých prací výtvarník ručně koloruje) k jeho 85. narozeninám s podpisovými akcemi i komentovanými prohlídkami. Akce navázala na úspěch výstavy v roce 2014, kterou Malostranská beseda za spolupořadatelství s MČ Praha 1 provozovala a která se stala 3. nejnavštěvovanější výstavou roku 2014.
Dlouhou dobu žil Jan Saudek v jediné přízemní místnosti. Na konci 60. let odletěl do Ameriky, kde se seznámil s Hughem Edwardem, šéfem oddělení fotografie v Institut umění v Chicagu. Uznání se mu ve vlasti zprvu příliš nedostalo, zato byl uznáván v zahraničí.
Pokud jde pak o budovu Malostranské besedy, je příjemné, že byla obnovena i Malostranská kavárna, která kdysi bývala ozdobou Malé Strany, měla vždy svoji osobitost spolu s kinem U Hradeb a dotvářela zdejší genius loci.
