Naše nejlepší snowkrosařka má pro horský terén uděláno. Je z krkonošských kopců, skutečná horalka. Rodiče ji v jejím zájmu o sport podporovali, ale nenutili. Dnes na ně láskyplně vzpomíná. Jakou by měli radost z jejích úspěchů. Druhými rodiči jsou jí trenéři. Jsou to taktici a stratégové každým coulem. Pomáhají vytvářet strategii jízd „dolů“, aby to byly pokud možno svými výsledky jízdy naopak „nahoru“ směrem mezi ty nejlepší závodnice. Pomáhají motivovat a pracovat šikovně se sportovní mentalitou. Co platí na Evu Samkovou? Konkrétně? Třeba to, že do olympiády závodila, protože ji to bavilo. Pak ale přišel další moment: „Začala jsem mít pocit, že musím vyhrávat i pro fanoušky, pro ostatní lidi…byla jsem z toho rozčilená. Trvalo asi třičtvrtě roku, než jsem se s tím vším naučila zacházet…“
Záblesky mezi překážkami
Každá reprezentantka má taktiku. Je to jen její know how, které by si nejraději nechala jen pro svoji potřebu. Jenže to dnešní přenosová technika nedovolí. Od startu do cíle stále jejich jízdy monitorují pro sportovní přenosy a posílají do celého světa. I sebemenší, chybička se tak vysílá éterem. Na druhé straně si závodnice mohou z natáčených jízd udělat zpětný obrázek o silných i slabších momentech a učit se z nich.
Například Ester Ledecká jen miniaturně víc v jednom náklopném oblouku ve střední pasáži jízdy posunula lyží, jak v přenosu komentovali sportovní moderátoři, a už to hodilo setinu vteřiny, o kterou se nad ni posunula směrem k bronzu o setinu rychlejší soupeřka. To jsou takové ty „blesky“, jak říkají lyžaři, snowboardisté i krosaři. Blesky, které posunou jednoho závodníka zpět, jiného naopak vpřed. Nad tím přemýšlí i Eva Samková: „Já mám takové kraťounké záblesky. Třeba se otočím, vidím, že lidi jsou blízko, nebo vím, že něco bylo špatně, takže musím jet jinak a dohnat to.“ A jak naše elitní snowkrosařka pracuje s trémou a tlakem na vítězství? K tomu například v rozhovoru pro Magazín Dnes říká: „Touha vyhrát ke sportu patří. Základem sportu je soutěživost. Kdo do něj jde, musí s tím počítat, musí mu to vyhovovat…“
Dá se skloubit závod a vykloubené rameno?
Prý se to dá. Samozřejmě u toho musí být dobrý fyzioterapeut a utáhnou to ortézou. Eva se v myšlenkách vrací k těm okamžikům: „Už se mi to při pár závodech stalo a jela jsem.“ Někdo by to možná nepochopil, jiný třeba naopak pochopil, vždyť jsou tu dvě věci k pochopení. Narodila se ve Vrchlabí, v Krkonoších, mezi rodilými horaly. A 28. dubna, to se rodí „tvrdohlaví, ale i pohodoví býčci“. Ale hodně je to i o tom, že štěstí přeje připraveným. S ramenem měla Eva Samková už předtím problém. A teď zas, když se při pohárovém závodu v italské Chiese navlékala do čísla. Ale dala trénink a docela to šlo, byla v pohodě. Jen víc ortézu utáhla.
A byla přísná i sama na sebe. Řekla si, že musí lépe dotáhnout i vteřinku na dráze. Ve druhé klopence byla totiž pořád ještě daleko, ale pak byla jiná chvilka, kdy to mohla vybalancovat využitím závětří za soupeřkami. Řekla si: „do čtvrté klopenky to narvu…“ Američanka Fay Guliniová zkusila posunout své prkno o kousek dopředu před Češku, ale soupeřka ubezpečila naši závodnici, že přesto ona bude tou první. A byla…
A přišlo olympijské zlato
Naše nejlepší sněhová krosařka poprvé před deseti lety zabodovala zlatem na světovém šampionátu na Novém Zélandu a v dalších letech se situace několikrát opakovala. Pak však přišla sezona 2011/2012, kdy měla zdravotní problém s kolenem. Stačila si však udělat maturitu a posilovat. V roce 2013 pak vyhrála pohárový závod v Kanadě a situace se také opakovala. V roce 2014 na olympiádě v Soči zvítězila. Bylo to první historické zlato pro Českou republiku v této disciplíně. Téhož roku se naše reprezentantky Kvitová a Samková staly sportovkyněmi roku, vždyť Eva Samková nám přivezla historicky šestou zlatou medaili ze ZOH (Jiří Raška, Aleš Valenta, Kateřina Neumannová, Martina Sáblíková) a měla nejlepší čas: 1:20,61. K rekordu řekla: „Já se normálně raduju, to je jasné, ale tohle bylo hustý.“ V roce 2018 na ZOH v Pchjongčchangu byla bronzová.
Cesta k bronzové medaili volná
Před dvěma roky na světovém šampionátu byla v Utahu první a letos na mistrovství v Idre jí k medaili uvolnila cestu Australanka Brockhoffová, jejíž jízda se zasekla kousek před cílem, ale další dvě soupeřky Britka Bankesová a Italka Moioliová naopak byly o mžik rychlejší a zlato a stříbro si rozdělily. Cesta k bronzu však byla volná…
