Sdružení Arnika bude usilovat o zneplatnění stavebního povolení projektu, potvrdil mluvčí Jiří Káňa. „Určitě se o to pokusíme soudní cestou,“ uvedl Káňa.
Kvůli tomu, že její námitky ignoruje v povolovacích řízeních, Arnika s pražským magistrátem už jeden soud vede. A zatím vyhrává. Městský soud v Praze ji totiž dal za pravdu a rozhodl o odkladném účinku územního rozhodnutí. Mezitím ale Penta získala stavební povolení a začala stavět.
Nově chyby v postupu Stavebního úřadu Prahy 1 a Magistrátu hlavního města Prahy potvrdil i ombudsman Stanislav Křeček. Podle ombudsmana stavební úřad vytvořil jakýsi hybridní typ neveřejného územního řízení s účastí veřejnosti. „Takové řízení stavební zákon nezná,“ uvedl ombudsman.
„Stavební úřad a Magistrát hlavního města Prahy pochybily tím, že záměr předložený do územního řízení vyhodnotily jako jiný záměr než ten, který byl posouzený v procesu EIA,“ konstatuje s tím, že vznikají pochybnosti o tom, s kým stavební úřad opravdu jednal.
Projekt Penty na Masarykově nádraží byl původně řešenpodle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, tedy podle tzv. procesu EIA. V tomto procesu se k projektu Penty mohly vyjadřovat spolky. Jenže v průběhu schvalování byl zákon novelizován a podle nového znění zákona už projekt Penty nemusel být procesem EIA posuzován. Stavební úřad Prahy 1 poté začal námitky spolků ignorovat. Tím zmizely i problémy bránící vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení.
„Zákonodárce v rámci přechodných ustanovení novelizace stanoví, že se probíhající posuzování vlivů dokončí dle znění účinného před novelizací,“ vysvětluje pochybení ombudsman, což se má týkat i projektu Penty.
Stavební úřad Prahy 1 už dříve potvrdil, že se s takovým výkladem zákona neztotožnil. „Spolky jsou účastníky řízení jen v případě, kdy stavba přesáhne zákonem stanovené limity a posuzuje se EIA. Záměr, který byl předmětem řízení, není předmětem posuzování vlivů na životní prostředí,“ reagoval za stavební úřad MČ Praha 1 mluvčí Petr Bidlo.
Magistrát i stavební úřad dostaly od ombudsmana třicetidenní lhůtu na vyjádření ke zjištěným pochybením a informování o přijatých opatřeních k nápravě.
„Je pochopitelné, že se s dopisem a celou situací musíme nejprve seznámit a následně zvážíme další postup. Do té doby nejsem schopen se blíže vyjádřit,“ uvedl mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
“Věříme, že úřady svou chybu co nejdříve napraví, abychom zákonnou cestou mohli prosadit úpravy projektu a zmírnit jeho enormní negativní dopady na centrum Prahy, dokud je čas,” říká Václav Orcígr z Arniky.
Stavba povolena
Protože už Penta budovu staví, mohou ji dodatečnými úpravami projektu vzniknout další náklady. Na otázku, jestli by takové náklady vnímala Penta jako škodu a na kom by vymáhala její náhradu, nechtěl mluvčí Penty Ivo Mravinac odpovědět.
Stejně tak se nechtěl vyjádřit k nestandardnímu postupu úřadů, které mohou vyústit v problematické dokončení stavby nebo její nedokončení. Pochybnosti provázely přidělení územního rozhodnutí už dříve, ani tehdy si Penta problém možnosti jeho zneplatnění nepřipouštěla.
„My o takové variantě neuvažujeme, protože jsme postupovali v souladu se zákonem a pro zrušení územního rozhodnutí nevidíme důvod, který by byl relevantní,“ reagoval v listopadu 2020 Mravinac.
Stavební povolení podepsal šéf stavebního úřadu Václav Vaněk, na magistrátu pak spadá problematika do gesce prvního náměstka primátora Petra Hlaváčka.
Připomeňme, že když jde o Pentu, oba úřady pracují pozoruhodně vstřícně, čehož si všímá i ombudsman. „Nelze přehlédnout, že jak územní rozhodnutí, tak především stavební povolení bylo vydáno v nezvykle krátké lhůtě,“ konstatuje ombudsman.
A není jediný, stavební povolení vydané za 12 dní označil prezident Asociace realitních kanceláří JUDr. Miroslav Duda „za zázrak“.
