Dotaz, zda by byli, nebo nebyli pro povinné volby v České republice, přítomným politikům položil moderátor Petr Burda. Ačkoli v jiných tématech se politici často hádají, zde byli zajedno.
Výchova k občanství?
Robert Vašíček (SPD) uvedl, že pro povinné volby by asi nebyl, ale prosazuje výchovu k „občanství a vlastenectví“ ve školách. Vadí mu, že asi sedmdesát procent lidí se voleb neúčastní, ovšem obává se, že pokud by se účastnili z povinnosti, volili by „podle účelových kampaní“.
Hlas slibotechnám?
Podle Jana Hrušky (Zelení) nemají povinná nařízení stejný dopad jako když někdo něco dělá dobrovolně. V případě voleb je pro ponechání dobrovolnosti, tedy aby volili ti, kteří chtějí. Má za to, že v případě povinných voleb by to většina těch, kteří k nim dnes nechodí, neřešila prázdným lístkem, ale hlasem těm, co něco naslibují.
Výsledek z recese?
Pro povinné volby není ani první místopředseda KSČM Petr Šimůnek. Je podle něj dobré, když se každý může svobodně rozhodnout, zda chce, nebo nechce volit. Rozhoduje podle jeho slov i ten, který nevolí, protože jeho „nehlas“ je pak rozdělen mezi subjekty, které ve volbách uspěly. Nechtěl by, aby volby rozhodovala volba z recese.
V Brazílii symbolická pokuta
Vymáhaná povinná volební účast je kupříkladu v Argentině, Austrálii, Brazílii, Ekvádoru, Kongu, Lucembursku, Nauru, Peru, Singapuru či Uruguay. Konkrétně v Brazílii to funguje tak, že volební účast od 16 do 18 let je dobrovolná, od 18 do 70 let povinná a nad 70 let opět dobrovolná. Kdo se voleb nezúčastní, zaplatí symbolickou pokutu v řádu desítek korun.
