Ne celý svět využívá metrickou soustavu, kterou my známe takřka od narození. Například „americké“ míle jsou z filmů také velmi známé, ale jak k domu došlo, že u nás tyto měrné jednotky vlastně nepoužíváme?
Co je vlastně metrická soustava? Jedná se o soustavu základních fyzikálních veličin, založenou na jednotce 1 metr nebo jejích násobcích. Navržena byla už v roce 1790 ve Francii. Tehdejší francouzské Ústavodárné shromáždění pověřilo vědeckou komisi stanovením soustavy jednotek. Tato komise následně navrhla stanovit jako základ jednotek délky jednu desetimilióntinu zemského kvadrantu. Návrh byl schválen zákonem 26. března 1791. Jak ale komise stanovila konkrétní délku?
Fyzické měření probíhalo v letech 1792–1799, kdy zeměměřiči Délambre a Méchain měřili délku polednku mezi Dunkerque a Barcelonou. Později měření prodloužili až na ostrov Formentera. Výsledkem tohoto měření byl mosazný etalon metru a poté etaon platinový, který byl nazván archivní metr. Jeho délka byla platná při teplotě 0 °C.
Počátky byly rozpačité
Počátky užívání metrické soustavy byly ale rozpačité. Povinné užívání metru bylo ve Francii stanoveno od 2. listopadu 1801. Napoleon pak svým dekretem z února 1812 znovu povolil staré jednotky. V roce 1840 byl ve Francii opět zaveden metrický systém, tentokrát už ale natrvalo a zůstal tam až dodnes. Francie se pak snažila metrickou soustavu propagovat na výstavách a konferencích a její popularita pozvolna stoupala.
Významný milník v užívání metrické soustavy pak přišel 25. května 1875, kdy zástupci osmnácti zemí podepsali tzv. Metrickou konvenci. Ta stanovila založení mezinárodního úřadu měr a vah, spravovaného mezinárodním výborem. Byl vyroben mezinárodní etalon metru, který se užívá dodnes, a jeho kopie, které byly vydány do členských států konvence.
Rakousko-Uhersko se zavázalo k zavedení metrické soustavy zákonem z 23. července 1871, který stanovil užívání metrické soustavy od 1. ledna 1876.
