Tyto historické chvíle zachycují snímky Dany Kyndrové a Jinřicha Štreita, které lemují Dejvickou ulici, tedy mezi Hradčanskou a Vítězným náměstím v Praze
Krátké texty i osobní vzpomínky pamětníků dávají prostor působivým fotografiím Dany Kyndrové, které nafotila v kasárnách, kam se dostala s parlamentní komisí. Pomohla jí znalost ruštiny a prý i to, že jako žena nepůsobila nebezpečně. Sovětští vojáci žili ve špatných životních podmínkách. „Na fotkách vidíte tu ubohost, která pro mne symbolizovala rozpad sovětského impéria,“ vzpomíná Dana Kyndrová.
Poslední dny sovětských vojáků u nás zachytil také Jindřich Štreit. V dubnu 1990 fotografoval v Bruntále setkání sovětské posádky a Komise Federálního shromáždění pro dohled nad stažením sovětských vojsk z Československa, kterou vedl Michael Kocáb.
Na našem území se po srpnu 1968 na základě vnucené dohody o dočasném pobytu vojsk usídlila tzv. Střední skupina sovětských vojsk, která čítala asi 75 tisíc vojáků, disponujících těžkou technikou i letectvem a později – podle všeho – i nukleárními zbraněmi. Sověti obsadili celé oblasti, odkud se musely narychlo odsunout jednotky ČSLA a vytvořili si zde své stálé vojenské základny. Ty byly po celou dobu pro domácí obyvatelstvo uzavřené a okupanti v nich žili podle svých pravidel. Po jejich odchodu se ukázalo, že absolutně nedodržovali pravidla pro nakládání s toxickými odpady a při svévolné výstavbě zcela ignorovali platné předpisy.
Škody způsobené skupinou byly přes dvacet let tabu. Až po sametové revoluci vyšlo najevo, že vinou Sovětů v letech 1969 až 1990 zemřelo celkem 267 Čechoslováků; 248 přo autonehodách, 12 bylo zavražděno, ostatní z dalších příčin. V součtu s obětmi invaze v roce 1968 tak dojdeme k hrozivému číslu 402 mrtvých.
Velkoformátovou venkovní výstavu připravila organizace Post Bellum, potrvá do 31. července.
Fotografka Dana Kyndrová pak zve veřejnost na dvě komentované prohlídky výstavy ve dnech 14. a 27. července.
Zdroj: Infocentrum Praha
