Jeden rok (1942/3) studoval na pražské konzervatoři, načež byl totálně nasazen do pražské pobočky německé letecké továrny Junkers. Mezitím hrál v Šolcově divadelní společnosti, v letech 1945-47 pracoval jako elév činohry Národního divadla a v sezóně 1947/1948 byl členem Studia ND režiséra Jindřicha Honzla (1894 v Humpolci – 1953 v Praze). Po jeho zániku byl s několika dalšími členy angažován od sezóny 1948/1949 do činohry první scény, kde působil do 30. listopadu 1950. Odtud odešel do Divadla E. F. Buriana (1950-55), pak do Divadla satiry (1955-57) a Divadla ABC (1957-62), později Městských divadel pražských (1962-66).
Od roku 1966 byl hercem na volné noze.
Před filmovou a televizní kamerou ztvárnil Vladimír Hrubý okolo sta rolí, většinou menších. Debutoval v Krškově životopisném filmu o vynálezci Josefu Božkovi (Vladimír Ráž) Posel úsvitu v roce 1950. V prvních filmech představoval vojáky, dělníky různých profesí, prodavače, sluhy nebo zcela bezejmenné postavy.
Většími úkoly jej pověřil pouze Milan Vošmik (1930 v Chrudimi – 1969 v Praze), tvůrce filmů pro děti a mládež, v dětské detektivce Zpívající pudřenka a v tetratolgii o detektivu Martinovi; v těchto dnes již zapomenutých kriminálních příbězích hrál Hrubý po boku populárního Jaroslava Víznera (*1937 v Praze), jehož kariéru ukončila okupace a následná emigrace do Švýcarska.
„Na divadelních prknech a zejména ve filmu se stal skvělým představitelem menší rolí různých blázínků, poťouchlých lidiček a podivných lidských existencí. Pro něho byla charakteristická štíhlá vysoká postava, zajímavě stavěná lebka a tvář a zejména komicky vysoký skřípavý hlas.“ charakterizuje Hrubého Jaroslav Krib Lopour.
Z pozdější filmografie si můžeme Vladimíra Hrubého připomenout v dodnes oblíbených komediích Já to tedy beru, šéfe…! (náborář), Marečku, podejte mi pero! (vrátný v továrně), Fešák Hubert (skořápkář), vidět jsme jej mohli také v pohádkách, hrál už zmíněného vojenského vysloužilce – flašinetáře v Lipského Třech veteránech nebo Luciferova pobočníka v Bočanově snímku S čerty nejsou žerty.
Premiéry jeho poslední filmu Páni Edisoni, kde sehrál dědu Roubánka, se už nedožil, zemřel 30. července 1986 v Praze ve věku šedesáti dvou let.
Velkou část herecké činnosti Vladimíra Hrubého zaujímal rozhlas, televize a dabing, mj. propůjčil hlas Eddie Arrentovi v roli vášnivého sběratele motýlů lorda Castlepoola v německých Mayovkách.
Zdroj: argenson – FDb; Jaroslav „Krib“ Lopour – Československá filmová databáze
