Zemědělské družstvo Novosedly z Karlovarského kraje obhospodařuje 2 600 hektarů půdy, chová téměř 600 dojnic a ročně vyprodukuje přes 5 milionů litrů mléka. Dvakrát bylo oceněno jako Zemědělec roku. Jeho předseda Pavel Baxa vysvětluje, jak se jim daří zvyšovat užitkovost stáda, proč investují do welfare zvířat a na čem stojí stabilita podniku, který zaměstnává 72 lidí a denně vaří 150 obědů.
Nač se zaměřuje ZD Novosedly?
Zemědělské družstvo Novosedly obhospodařuje bezmála 2 600 hektarů zemědělské půdy v krajině mezi Žluticemi a Manětínem, celá výměra je v méně příznivé oblasti ANC, z čehož je více než 2 100 hektarů orné půdy a zbytek tvoří louky. Družstvo zaměstnává 72 lidí, kteří se věnují rostlinné i živočišné výrobě, provozu bioplynové stanice (BPS) 0,55 MW, dále pak družstvo provozuje jídelnu, kde v současné době vaříme denně cca 150 obědů pro zaměstnance a široké okolí. V živočišné výrobě se zaměřujeme na chov skotu kombinovaného typu ČESTR (české strakaté) 580 ks, kde jsme se již posunuli na průměrnou užitkovost stáda téměř 9100 litrů mléka. Dále pak děláme výkrm býků bezmála 400 kusů a dalších asi osm set kusů tvoří mladé jalovice a telata. V rostlinné výrobě se zaměřujeme zejména na výrobu kvalitních objemných krmiv – žito a triticale na senáže, jetelovojtěšky, kukuřice na siláž a senáže s TTP. Z obilovin pěstujeme krmné odrůdy ječmen ozimý, pšenice ozimná, triticale ozimé, oves, a okrajově technické plodiny, zejména řepku olejku.
Jak se v posledních letech vyvíjí produkce mléka – co vás nejvíce brzdí a co naopak posouvá dopředu?
V roce 2023 od nás denně odešlo do mlékáren v průměru 23,2 litru mléka na ustájenou krávu, za rok 2024 bylo v průměru 24,5 litru a za celý rok 2025 již v průměru 25 litrů na ustájenou dojnici. V růstu nám pomohlo zejména zlepšení kvality krmivové základny, zlepšený zdravotní stav a welfare zvířat, naopak nás v současné době v dalším růstu limituje průchodnost dojírny. Proto připravujeme projekt výstavby nové dojírny včetně čekárny před dojírnou.
Co považujete za klíčové pro udržení kvality mléka při současných nákladech?
Výroba dostatečného množství kvalitního objemného krmiva, „objem ničím nenahradíš“, optimalizace nakupovaných krmiv, a v neposlední řadě udržení stávajícího kolektivu zootechniků a ostatních zaměstnanců v živočišné výrobě.
Jaký význam má pro podnik výkrm býků a jak se na něm odráží vývoj trhu?
Vývoj trhu nám v současné době hraje do karet, realizační cena je příznivá a my využíváme v plné míře výhody kombinovaného plemene ČESTR. V Zemědělském družstvu Novosedly děláme výkrm býků na bezmála 400 kusů. Průměrný přírůstek se u nás již pohybuje nad 1,15 kilogramu na kus a den. Tudíž nám výkrm býků zlepšuje ekonomiku chovu červenostrakatého skotu.
V čem je dnes výkrm býků složitější než dříve?
Výkrm býků není složitější než dříve, ale dnes je větší tlak na ekonomiku výroby a udržení dosažených pozic v přírůstcích. To vše začíná na špičkovém odchovu telat, zvládnutí přechodu z teletníku na odchovnu mladého dobytka (OMD) a posléze zvládnutí intenzivního výkrmu, a to vše za rozumné náklady.
Nedávno jste realizovali novou stáj pro suchostojky. Popište, co to je a proč jste se do toho dali?
Dokončili jsme přístavbu a rekonstrukci stáje pro suchostojné dojnice (krávy a jalovice připravující se na porod) pro 70 kusů a porodny pro zhruba 30 kusů. Díky tomu jsme navýšili počet krav plemene Český strakatý skot z 530 na 580 kusů. Protože zvyšování produkce mléka přímo souvisí se zlepšováním životních podmínek ustájených krav tzv. welfare.
Co se po zavedení nového ustájení ukázalo jako největší přínos – třeba i něco, co jste původně nečekali?
Největší přínos v nové stáji pro suchostojné krávy vidím ve vzdušnosti, dostatku světla, možnosti využití automatického systému stahování plachet a využití ventilátorů a rovněž robotický odkliz výkalů. U porodny je to ještě navíc dostatek prostoru, možnost telení do slamnaté podestýlky a dostatečná možnost variability „porodních kotců“. Co mě příjemně překvapilo u stáje pro „suchařky“ je velmi vysoké využívání automatických drbadel, které jsme tam nechali nainstalovat v rámci zlepšení welfare. Zejména jalovice a mladší krávy jsou tam nejčastějšími hosty.
Jak přistupujete k výživě skotu a k práci s krmivy?
S nejvyšší pečlivostí. A začíná to osvětou zaměstnanců v rostlinné výrobě, kteří se podílejí na výrobě objemných krmiv. Před zahájením sezóny výroby krmiv pořádáme pro naše lidi školení, jak se chovat při sklizni a naskladňování objemných krmiv, co napomáhá konzervaci a jak zakrývat naskladněné jámy. Posléze se ve školení zaměřujeme na správné skrývání a vyskladňování objemných krmiv, čistotu jam a dostatečné přihrnování krmení na krmném stole. Školení se totiž účastní i krmiči a stájníci.
Individuální odchov telat je často zmiňovaný jako základ budoucí užitkovosti. Co je podle vás v této fázi nejdůležitější?
Řekl bych, že správný odchov telat je alfou a omegou chovu skotu jako takového! Nejdůležitější je mít správné lidi, kteří budou dodržovat nastavené postupy. Včasné napojení telete po porodu kvalitním mlezivem a v dostatečném množství. Imunita zvířete se pak odvíjí od zvládnuté práce ošetřovatelů/ošetřovatelek. Dostatečné zastýlání a čistota v individuálních kotcích a pravidelnost v krmení. U nás individuální odchov telat probíhá od narození telete do stáří cca dvou měsíců, pak se telata přesouvají do skupinového odchovu.
Jaké změny v odchovu telat vám v poslední době přinesly nejlepší výsledky?
Asi se budu opakovat, ale je to práce lidí v první linii, a to ošetřovatelů, a správné vedení a nastavení principů od zootechniků. V současné době dokon-čujeme novou krytou plochu pro cca 80 až 100 telat v individuálním odchovu. Od toho si slibujeme opět významné zlepšení welfare v odchovu telat.
ZD Novosedly bylo oceněno za rok 2023 a znovu i za rok 2025. Co pro vás tato ocenění osobně znamenají? Vnímáte ocenění spíš jako uznání práce lidí v podniku, nebo jako závazek do dalších let?
Ano, Zemědělské družstvo Novosedly bylo v roce 2023 a 2025 oceněno jako Zemědělec roku v Karlovarském kraji. Tyto ocenění nám ukazují, že nastavená cesta a vize, které jsme si předsevzali, fungují, ale zároveň nás zavazují k neustálému pokračování a rozvoji našeho zemědělského družstva.
Jaké jsou dnes vaše hlavní priority pro další rozvoj družstva?
Hlavní prioritou družstva bude adaptovat se na připravované změny, a to tím, že budeme pokračovat ve zlepšování welfare v chovu hovězího dobytka a v intenzifikaci výroby mléka, kde musíme připravit projekt výstavby nové dojírny a čekárny. Stávající průchodnost kruhové dojírny a objekt dojírny s čekárnou limituje v navyšování užitkovosti. Udržení intenzity výkrmu býků a zlepšování chovu červenostrakatého skotu jako takového. Dále pak optimalizace nákladů výroby bioplynové stanice BPS, kde se poslední roky zaměřujeme na efektivní využití digestátu a kejdy. Digestát a kejdu hovězího skotu využíváme jako velmi kvalitní hnojivo pro rostlinnou výrobu. K přesnému dávkování a cílené aplikaci nám pomáhá využití nejmodernější aplikační techniky a technologií. A také se budeme snažit o navýšení výnosů v rostlinné výrobě a následnou stabilizaci rostlinné výroby, optimalizaci nákladů a udržení dostatečného množství krmení pro hospodářská zvířata a BPS.
Kdybyste měl jednou větou popsat, na čem stojí stabilita ZD Novosedly, jak by zněla?
Stabilita ZD Novosedly stojí, jak já s oblibou říkám, na čtyřech pilířích. A to: výroba mléka, rostlinná výroba, výkrm býků a v neposlední řadě bioplynová stanice.
