• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Morové sloupy lidé stavěli jako poděkování za odeznění morové rány. I ze strachu, že další přijdou

    2.11.2018
    Fefík
    Další fotky

    „Zuřil před tím v Praze veliký mor, že za jediný den na sv. Václava r. 1713 zemřelo na Malé Straně 285 osob; služby Boží se nekonaly v kostelích, nýbrž na náměstích. Slíbili tehdy konšelé k odvrácení moru, že na tom místě postaví sochu sv. Václava; ale z nařízení císařova postaveno sousoší sv. Trojice. Návrh učinil císařský stavitel hradeb Jan B. Alliprandi, rodem z Verony, od císaře Leopolda I. v Praze jmenovaný dvorním architektem.“ (František Ruth: Kronika královského města Prahy)

    A právě morový sloup na Malostranském náměstí má 305. narozeniny. Základní kámen k jeho stavbě byl položen právě 2. listopadu 1713.

    Sloup byl vybudován z vděčnosti po skončení morové epidemie, dokončen byl roku 1715. Vysoký je zhruba 20 metrů. Architektonický návrh pochází od Giovanniho Battisty Alliprandiho (asi 1665 patrně v Lainu v italském regionu Lombardie – 1720 v Litomyšli), sochařskou výzdobu provedli Jan Oldřich Mayer (asi 1666 v Grafenflugu v Dolních Rakousích – 1721 v Praze) a Ferdinand Geiger (* 1665 v bavorském Augsburgu – 1715 v Praze).
    Po hladomoru roku 1772 byly doplněny putti (italsky děťátko) a vázy z dílny Františka Ignáce Platzera (1717 v Plzni – 1787 v Praze).

    Sloup vrcholí trojbokým obeliskem se symbolem Božího oka na vrcholu a znázorněním Nejsvětější Trojice – Kristem, Bohem Otcem a holubicí Ducha svatého. V nižší etáži je socha Panny Marie Immaculaty a českých patronů sv. Vojtěcha, Jana Nepomuckého, Prokopa, Ludmily a Václava.
    Spodní část tvoří vysoký sokl s mramorovými nápisovými deskami, kašnami a mensou. Kašny jsou tři, znázorňují se jimi fons vitae, fons gratiae a fons salutis – prameny života, milosti a spásy.

    Sloup je na nízké stupňovité podnoži ohraničené balustrádou s putti a vázami. Celý sloup je pak ještě obklopen kamennými patníky s řetězy, před ním je v dlažbě kříž s letopočtem 1882.

    Co nám o morových sloupech říká encyklopedie

    Morový sloup je typ monumentálního sochařského díla, které je pomníkem morové epidemii.
    Morové sloupy vznikaly v Evropě (kterou po staletí pustošily opakující se morové nákazy), zejména v barokní době. Stavěly se jako poděkování za odeznění epidemie a zpravidla i jako prosba o uchránění místa před další epidemií.
    Realizace se mohla pohybovat od jednoduchých sloupů typu Boží muka až po nákladná sochařská díla s propracovanými ikonografickými schématy. Velmi často se pak jednalo ikonograficky o mariánské sloupy (zde se také velmi uplatnila forma trojičních sloupů) s doplněnými morovými patrony (sv. Roch, svatý Šebestián, sv. Rozálie, sv. Karel Boromejský ad.).
    Známým a vlivným příkladem byl vídeňský morový sloup (tento sloup byl jedním s prvních trojičních sloupů), v českých zemích je příkladem takovéhoto sloupu morový sloup v Brně z let 1679–83.

    Černá smrt v Čechách

    První známá velká morová rána postihla Evropu koncem roku 1349, Čechy černá smrt tehdy zasáhla jen málo. V našich zemích ji máme bezpečně doloženu v letech 1357–63. Další epidemie následovaly v letech 1380–82, 1451, 1463–64, 1473, 1483, silný mor udeřil i v roce 1507, v letech 1520–21 byl jeden z nejhorších morů u nás, další mory propukaly v Praze v letech 1550–51, 1554, 1562 a 1564 – tehdy se poprvé uplatnila koordinovaná ochranná opatření. Městské brány byly zavřeny pro příchozí ze zamořených oblastí, domy, v nichž se objevila nákaza, byly označeny a izolovány, byly zrušeny výroční trhy, uzavřeny veřejné lázně a zastaveno vyučování na školách.
    V roce 1568 zemřely v Praze na mor 4 tisíce lidí.
    Mor od května do prosince 1582 má přídomek veliký. Zasáhl téměř celé Čechy, ohnisko bylo v Praze.
    Po velké povodni v srpnu1598 vypukl mor, kterému se říkalo „hlavní“. Mor začal v Žatci, potom v Plzni, potom v Lounech, v Praze a pak ve Slaném. Císař Rudolf II. vyhlásil mandáty o udržování čistoty v pražských ulicích, které ale nikdo nedodržoval. Nakonec v roce 1599 raději utekl z Hradu a v Plzni setrval až do června 1600.
    Další velký mor přišel v březnu 1680, v Praze bylo 6 tisíc mrtvých, asi polovina v židovském ghettu, (ale jsou uváděna i mnohem vyšší čísla). Z tohoto moru se ne nám zachovalo několik hřbitovů – Staroměstský na Olšanech, s kostelem zasvěceným protimorovým patronům, starý židovský hřbitov pod žižkovským vysílačem (ten se zachoval jen z části) a Malostranský hřbitov v Košířích. Z velkého moru 1680 je i Novoměstský hřbitov v Čajkovského ulici na Žižkově, morový hřbitov v Suchdole u pozdější kaple sv. Václava, morový hřbitov vznikl i na Jenerálce u kostela sv. Jana Nepomuckého (byl na pozemku v ulici K vršíčku mezi domy č. 10 a 12). Silně byly postiženy i střední Čechy, nejvíce u hlavních silnic, kde byla místy úmrtnost i přes 50 procent. Epidemie měla asi 100 tisíc obětí a vedla k reorganizaci péče o hygienu a čistotu ulic.
    Poslední epidemie moru si v Praze zařádila od března 1713 do února 1714 a přinesla asi 13 tisíc mrtvých, což byla tehdy čtvrtina města. Poté začala ve velkých městech vznikat kanalizace a výskyt epidemií byl potlačen.
    Od roku 1749 se v Čechách mor nevyskytl.

    Mariánský sloup na Hradčanech

    Nespočet českých náměstí i návsí obohatily díky epidemiím díla barokního sochařství. Ve středověku byly morové rány často chápány jako boží trest. Asi nejznámější je morový sloup se sochou Panny Marie a osmi zemských patronů na Hradčanském náměstí, kde se při velkém moru v letech 1713–14 konaly bohoslužby pod širým nebem.
    Stavbu tohoto sloupu schválil císař Karel VI. roku 1725, základní kámen byl položen o rok později. Město Hradčany nemělo dost financí, proto byl sloup dokončen a vysvěcen až roku 1736. Sochu Neposkvrněné Panny Marie – Immaculaty a postavy světců na zábradlí a na pilířích obelisku vytvořil Ferdinand Maxmilián Brokoff, po jeho smrti v roce 1731 dokončil dílo jeho žák František Ignác Weiss.
    Kolem soklu pilíře stojí sochy svatého Víta, Václava a Vojtěcha, na dolním podstavci sv. Karel Boromejský, sv. Jan Nepomucký a sv. Alžběta Durynská, která dává žebrákovi almužnu, dále svatí Petr, Florián a Pavel. Pískovcová socha Panny Marie, vysoká 206 cm, byla roku 1884 pozlacena, od roku 1894 je nahrazena kopií od Ludvíka Wurzela. Originál je dnes uložen v Lapidáriu na Výstavišti.

    FOTO: Morový sloup na Malostranském náměstí

    Morový sloup na Malostranském náměstí - 1 P1270057Morový sloup na Malostranském náměstí - 2 DSC00883Morový sloup na Malostranském náměstí - 3 DSC00877Morový sloup na Malostranském náměstí - 4 DSC00886Morový sloup na Malostranském náměstí - 5 DSC00888
    Další fotky
    Morový sloup na Malostranském náměstí - 6 DSC00890Morový sloup na Malostranském náměstí - 7 DSC01421Morový sloup na Malostranském náměstí - 8 P1270056Morový sloup na Malostranském náměstí - 9 P1270058Morový sloup na Malostranském náměstí - OLYMPUS DIGITAL CAMERA


    Nepřehlédněte