Ve dvou rozsáhlých studiích se výzkumníci z britské organizace Autonomy a islandského Sdružení pro udržitelnost a demokracii zaměřili na 2500 Islanďanů, kteří měli zkrácený pracovní týden. Lidé ze všech možných sfér, od obchodu přes zdravotnictví až po kancelářská zaměstnání, pracovali v průměru od 40 hodin po 35 hodin týdně.
Výsledky několikaletého sledování mluví jasně – kratší pracovní doba se pozitivně podepsala na jejich duševní a fyzické pohodě, vztazích a produktivitě v zaměstnání. Účastníci experimentu si pochvalovali, že mají více času na rodinu, záliby a činnosti v domácnosti. Díky tomu se méně stresovali a lépe vycházeli se svými nejbližšími i spolupracovníky. Nejvíce si změnu pochvalovali rodiče, kteří byli na výchovu dětí sami.
Podle vedoucích zaměstnavatelů se zlepšila také celková morálka v práci. Kratší pracovní týden odvedenou práci nijak negativně neovlivnil, naopak ji na mnoha místech ještě zlepšil.
„Pracuju míň. Je to pro mě jako dar z nebes. A hodně se mi to líbí,“ okomentoval svou zkušenost jeden z účastníků studie.
Po úspěšném testu přešlo 86 % pracovišť na Islandu na kratší pracovní týden. Dočkáme se podobné modernizace v brzké době také u nás? Revoluční změnu by chtěla prosadit ČSSD, ale ekonomové jsou vůči ní prozatím skeptičtí.
Zdroj: Alda – Association for Sustainability and Democracy
