Na leteckou základnu v Čáslavi na Kutnohorsku se v pátek vrátily letouny Jas-39 Gripen, které byly nasazeny od začátku dubna v Litvě. Čeští stíhači střežili vzdušný prostor pobaltských zemí. Šlo o jejich sedmé nasazení k ochraně vzdušného prostoru členských států Severoatlantické aliance, v Pobaltí hlídali počtvrté.
Česká armáda měla nasazeno v Pobaltí pět ze 12 jednomístných gripenů. Jeden se kvůli údržbě vrátil už v srpnu, v pátek ho následovaly zbylé čtyři. Mise českých pilotů měla končit v červenci. Na žádost Litvy ale byla prodloužena, protože české stroje neměl kdo vystřídat. Piloty v Pobaltí zaměstnávají zejména starty například k nekomunikujícím ruským letadlům. Náčelník generálního štábu Karel Řehka nedávno na jednání sněmovního branného výboru řekl, že stroje jsou velmi vytížené a mají neustále ostré nebo cvičné lety.
Česko se do střežení vzdušného prostotu členských států NATO zapojuje od roku 2009. Třikrát byli čeští stíhači v Pobaltí a třikrát hlídali nebe nad Islandem. Vždy šlo o letecký a pozemní personál 21. základny taktického letectva Čáslav, které doplnili vojáci z dalších útvarů a stroje Jas-39 Gripen. Vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska střežili čeští piloti v letech 2009 a 2012, kdy létali také ze základny Šiauliai. Naposledy byli v Pobaltí nasazeni ve druhé polovině roku 2019, tehdy startovali z Ämari v Estonsku. Kromě toho se v letech 2014, 2015 a 2016 podíleli na ostraze vzdušného prostoru Islandu.
Zdroj: ČTK
