Skutečně na žhavém Slunci existují vzdušné poryvy?
Je to úplně něco jiného než náš zemský vítr, který nás ochlazuje. Sluneční vítr vzniká tak, že při erupcích dochází k výronu částic, které míří od Slunce směrem pryč. Mají poměrně vysokou rychlost a jsou tvořeny především nabitými částicemi, které se šíří do Sluneční soustavy. Tento vítr nás tedy neochlazuje, naopak způsobuje zahřívání.
Má to nějaký důsledek na život na Zemi, nebo jde o tak vzdálený jev, že nás nemá šanci ovlivnit?
To záleží na tom, k jak veliké erupci došlo a jak intenzivně následně sluneční vítr vane ve směru, kterým je naše planeta. Na Zemi se například projevuje tím, že vidíme polární záře. To je ta příjemná tvář následků slunečního větru. K samotné Zemi se dostává jen minimální množství nabitých částic slunečního větru, protože nás chrání její magnetické pole, které ho je schopné odklonit. Pokud by byl ale sluneční vítr příliš silný, hrozí na Zemi výpadky elektrického proudu. K tomu už i v minulosti došlo. Opravdu silná erupce, respektive proud nabitých částic, dokáže vyřadit naše vedení elektřiny. A to by samozřejmě v moderní civilizaci způsobilo poměrně významnou katastrofu, jelikož zrovna na elektřině jsme dost závislí.
Říkal jste, že už se to v minulosti stalo?
Stává se to pravidelně, ale v 80. letech v Kanadě šlo o skutečně intenzivní případ. Byl to sice jen regionální výpadek, trvalo ale několik týdnů, než se dodávky elektřiny podařilo obnovit. Oblasti blíže k pólům, kde například můžeme pozorovat i zmiňované polární záře, jsou k tomu navíc obecně náchylnější než místa kolem rovníku. To ale bylo v době, kdy jsme na elektřině nebyli tolik závislí. Ještě silnější erupce než ta, které postihla Kanadu, se pak odehrála před asi sto lety. Dnes se odhaduje, že by bývalo šlo o celosvětový výpadek.
Anna Zunová
Celý rozhovor si můžete přečíst v Mladém světě č. 11/2021, který vyšel 29. dubna
Zdroj: A11
