Jednotné obslužné pracoviště
Nejmodernější systém je na trati z Berouna přes Rudnou do Prahy-Smíchov. Tato trať je řízena pomocí počítačů z jednotného obslužného pracoviště. Bezpečnost na těchto zařízeních je absolutní, celou třicetikilometrovou trať s křižováním několika vlaků dálkově řídí dva zaměstnanci. Systém eviduje veškeré pohyby vlaků, graficky znázorňuje všechny stanice, postavení vlakových cest a úkony na trati, diagnostikuje poruchy, závady, situaci na přejezdech, a pokud dojde na přejezdu k neštěstí, je schopen zpětně vyhodnotit příčiny.
Vlakové stanice jsou vybaveny kamerovým systémem. Po rekonstrukci vlakového nádraží v Berouně bude toto pracoviště převedeno na centrální dispečerství v Praze. V Berouně ovšem bude v nové dopravní kanceláři k dispozici též. Zůstane zde pohotovostní výpravčí pro pohotovostní stavy, který by v případě, že by nebylo možné ovládat trať z pražské centrály, mohl náhradně obsluhovat z Berouna.
Reléové zařízení bylo svého času vrcholem techniky
Dalším zabezpečovacím zařízením na stanici Beroun je reléové zařízení ze 70. let, tedy z doby, kdy byla nádražní budova přestavěna do současné podoby. Trať je graficky znázorněna na indikačním panelu a jednotlivé jízdní cesty se staví na ovládacím pultu pomocí tlačítek. Ačkoliv je zastaralé, je velmi bezpečné, rychlé a ve své době představovalo vrchol techniky. Systém zajišťuje vlakové a posunové cesty s vyloučením omylu lidského faktoru, hlídá volnost kolejí, postavení výhybek, rychlostní komunikaci návěstidel, nicméně zde chybí diagnostické zařízení. Reléové zařízení v Berouně však brzy skončí, po rekonstrukci nádraží bude nahrazeno počítači z jednotného obslužného pracoviště z centrály v Praze.
Z Berouna do Rakovníka se vlaky posílají telefonicky
Trať, která vede směrem k Rokycanům a Plzni, je dnes kompletně zrekonstruovaná a zmodernizovaná pro vysoké rychlosti nad 160 km/h a je již dálkově řízena z centrálního dispečerského pracoviště v Praze. Třicet kilometrů dlouhý úsek je tak ovládán prakticky bez zaměstnanců. Nejmenší zabezpečení v řízení Berouna je na trase vedoucí z Berouna na Rakovník. Na jednokolejné trati se výpravčí mezi sebou při posílání vlaků domlouvají „postaru“ pouze telefonicky.
Stoleté hradlové zařízení se stále používá
Na seřazovacím nádraží v Berouně se nachází více než stoleté, stále funkční elektromechanické zabezpečovací zařízení, tzv. hradlový poloautomatický blok. Po rekonstrukci bude zčásti nahrazeno novou technikou a stařičká mechanika poputuje do muzea. Dosud je stejný systém v provozu na celé dvoukolejné trati z Berouna až po Radotín, která funguje od roku 1897 a nachází se na ní sedm hradel. Výhybky se zde přestavují ručně pomocí pákového systému, což je fyzicky poměrně namáhavé. Robustně konstruovaná technika vydržela fungovat dlouho, ovšem bezpečnost je zde o něco menší a závisí na lidském faktoru.
Před postavením vlakové cesty musí být hlídána volnost staničních kolejí samotnými zaměstnanci. Jediná změna za 100 let provozu nastala u návěstidel, která dříve bývala mechanická, ale byla vyměněna za elektrická. Jinak toto zabezpečovací zařízení zůstalo v úplné podobě, na celé síti železničních dopravních cest tak starý soubor zabezpečovacího zařízení jako na úseku Beroun – Radotín již nikde nenalezneme a v podstatě se jedná o historickou památku. Vzhledem k tomu, že je tento traťový úsek zároveň jedním z nejvytíženějších v České republice, je jeho výdrž skutečně obdivuhodná.
Trať Beroun – Praha je přetížená, situaci komplikuje Západní expres
Na dopravu mezi Prahou a Berounem jsou kladeny čím dál větší nároky, trať 171 je předimenzovaná a kvůli technickým závadám zde dochází k častým zpožděním. Důvody zpoždění cestující často přičítají Českým dráhám, které však za problémy ve většině případů nemohou. Na již tak přetížené trati navíc začaly od prosince jezdit expresní vlaky Praha – Plzeň, což situaci ještě více komplikuje. Je otázkou, jak s touto tratí dále nakládat, zda trať modernizovat, nebo zachovat historickou železnici a vytvořit nový způsob napojení. V nejbližších letech se od Berouna směrem k Praze nadále nic měnit nebude, podle Ministerstva dopravy by měla být trať uvedena do lepšího stavu v roce 2025.
