Stavět se začal na začátku padesátých let minulého století a v roce 1962 byl zkolaudován. Kryt je zhotoven z 0,75 metru širokého železobetonu. Nad krytem je umístěna ochranná deska, která zabraňuje otřesům v případě bombardování. Tento kryt má tři patra a pojme v případě nutnosti až 1000 lidí. Nyní se zde nachází šedesát lůžek a kryt může být už do šedesáti minut připraven přijmout naléhavé pacienty.
V prvním patře se nachází dekontaminační jednotka, jednotka intenzivní péče, márnice, operační sál a první lůžková část. Ve druhém patře je umístěna vyšetřovna, klasické lůžkové oddělení s dvaceti třemi lůžky, sklady a jídelna. Ve třetím patře je pak klasické technické zázemí. V nemocnici se neustále udržují funkční starší technické přístroje, které nejsou závislé na elektronickém systému.
V krytu je stálá teplota v rozmezí 23 – 25 stupňů Celsia a padesátiprocentní vlhkost vzduchu. Do krytu vedou tři vchody. Dobové papírové plány neexistují, jelikož byly z bezpečnostních důvodů skartovány. Kryt totiž byl až do roku 1991 v režimu přísného utajení. V blízkosti krytu se nachází také heliport. Pokud by se kryt hermeticky uzavřel, přežili by zde ukryté osoby 26 hodin až do vyčištění vzduchu po útoku.
Pod Prahou se celkově nachází velké množství krytů, které již nepodléhají utajení. Jedním z největších je například kryt Na Folimance, kde se pořádají pravidelné prohlídky každý měsíc – nebo kryt na Praze 3 Na Parukářce. Svůj podzemní kryt má například i Thomayerova nemocnice v Krči ve čtvrté pražské městské části, kam se návštěvníci mohli podívat kupříkladu při akci „Na den pod zem“.
Nemocnice Na Bulovce se však snad jako jediná může pochlubit tím, že tento kryt je připravený v případě potřeby okamžitě sloužit potřebným a do připravenosti tohoto zařízení investuje nemalé prostředky.
