Přesné určení není známo, ale pravděpodobně sem měla být soustředěna výroba elektronkových součástek firmy Philips a pracovat zde měly, podle jednoho zdroje, zejména ženy, takže se zřejmě muselo jednat o jemnější práci. Přesto by si asi dnes nikdo neuměl představit pracovat v těchto náročných podmínkách. Jak taková továrna měla vypadat můžeme vidět například v Rabštejně nedaleko Děčína, kde je tento o mnoho větší podzemní komplex přístupný veřejnosti. Navštívit ho můžeme s průvodcem.
Němečtí inženýři zde tedy nechali razit tunely podle osvědčeného schématu několika rovnoběžných štol spojených příčnými chodbami. Ty sloužily vždy jako výrobní haly, zatímco podélné štoly umožňovaly dopravu mezi jednotlivými pracovišti, odvětrávání a rozvody elektřiny. Ještě dnes zde najdeme zbytky kolejnic pro důlní vozíky. Do tohoto objektu existuje v současné době sedm vstupů, z nichž však jen některé souvisí s továrnou.
Konec války přišel zřejmě rychleji, než nacisté očekávali, a tak toto důlní dílo zůstalo nedokončeno, i když některé nepodložené teorie hovoří ještě o možné existenci dalšího patra.
Po válce se zde například skladoval led z Vltavy. V současné době průchozí podzemní chodby, kde se lze relativně bezpečně pohybovat, měří asi 250 m a široké jsou přibližně 2,5 m. Staly se zimovištěm zákonem chráněných netopýrů, ale přesto je občas možnost si toto unikátní místo prohlédnou v rámci některých programů, například během akce Na den pod zem.
Za pozornost stojí Branická skála určitě také proto, že se jedná, a to již od roku 1968, o chráněnou přírodní památku s rozlohou 9 hektarů, kterou vede naučná stezka. Z jejího vrcholu se vám navíc naskytne výhled na řeku Vltavu. Kdysi zde prý dokonce vyvěral pramen minerální vody, který byl stáčen do lahví a prodáván v Praze jako léčivý. Ten zde už dnes bohužel nenalezneme, ale i tak najdeme příjemné místo a oázu klidu téměř v srdci Prahy
