V roce 1944 už bylo nacistické Německo v kleštích, ze kterých nebylo úniku. Zdaleka se však ještě necítilo být na kolenou. Nálety spojenců přinutily nacisty přestěhovat výrobu důležitých součástek, a často celých komponentů, do podzemí. Protektorát byl stále ještě v závětří, a daleko od všech frontových linií.
Za nenápadnými vraty u vchodu se ukrývají obrovské podzemní prostory, vyrubané v pískovci. Okolní svahy jsou provrtané jako ementál. Dokonalé podzemní tunely, jako podle pravítka, ideální hangáry pro ukrývání letadel. Pan průvodce má opravdu zajímavý výklad. Zdejší podzemní továrna je jeho srdeční záležitost a každá menší chodba je stálou expozicí a jeho dílem.
Vojenské uniformy, předměty denní potřeby vojáků i vězňů. Tiskoviny, letáky, zbraně, různé nálezy, které v blízkém okolí říčky Kamenice odhalil detektor kovů. Pracovní nástroje. Zkrátka dokonalé retro té doby. Podzemní továrna byla objektem prvořadé důležitosti, i když do plného provozu nikdy nebyla uvedena. V porovnání s koncentračními tábory zde bylo přeci jen trochu volněji. Hladový vězeň nevyrobí kvalitní součástku a toho si byli dobře vědomi i nacisté.
Výjimečnou šanci k přežití poskytoval pro vězeňkyně nevěstinec pro vojáky a důstojníky. Nemusí se nám to líbit, ale pokud byla vězeňkyně pro tuto práci vybrána, jistě netrpěla nedostatkem, protože by to bylo kontraproduktivní.
Milovníci záhad si zde také přijdou na své. Určitě se zamyslí, když se od průvodce dozvědí, že ty tisíce tun vyrubaného pískovce kamsi zmizely. Žádné haldy v okolí nenajdete a plýtvání paliva na odvoz už také nepřipadalo v úvahu. Možná zmizely v nějaké podzemní dutině, kterou vězni náhodně objevili. Návštěva této podzemní továrny určitě nebude ztrátou času.
