Tuto poutavou mozaiku dějin umění autor transformoval v příběh vizuálního umění 20. století, který je stejně tak osobním jako univerzálním svědectvím doby. Představeny jsou doposud nevystavené koláže ze sbírek NGP patřící do cyklů Historie ničeho a Smrt paličkářky. Oba soubory se vymaňují z chronologie dějin, jsou sestaveny z kolážových experimentů vznikajících v průběhu dvou desetiletí, jejichž pojítkem jsou umělecké reprodukce děl od klasických mistrů až po moderní, od Leonarda da Vinci a Botticelliho přes Ingrese a Gauguina až po Matisse a Picassa.
V kontrastu ke Kolářovým kritickým konfrontážím, deníkovým záznamům z roku 1968 a dalším dílům, jež NGP představila již na výstavě Úšklebek století (2018), kabinet předkládá práce poukazující na autorovu intimnější polohu, svědčící nejen o Kolářově fascinaci výtvarným uměním, ale také krásou, zpřítomnělou vyobrazením žen, ať už v podobě Madony či Venuše, žen ctnostných i osudových. Postavy z obrazů básník systematicky rozřezal, zmuchlal či roztrhal a konfrontoval s reprodukcemi děl z různých období, čímž je otevřel zcela novým významovým souvislostem.
Historie Kolářových koláží se stává připomínkou situace člověka žijícího ve světě zatíženém diktaturou. Na přelomu 70. a 80. let Jiří Kolář odešel ze země a s manželkou Bělou se usadil v Paříži. Poté, co Běla Kolářová přijela z Francie zpátky do Československa, aby zabránila konfiskaci majetku, nebylo jí po několik následujících let umožněno vycestovat. Právě Běle Kolářové a její cestě je tato komorní výstava v podtitulu věnována. Kolář byl v nepřítomnosti za pobyt mimo republiku odsouzen a i přes vynaloženou snahu byla některá díla z jeho sbírky převedena do NGP jako majetek propadlý státu. Po sametové revoluci Jiří Kolář zabavená díla galerii daroval a stal se prvním mecenášem Společnosti přátel NGP.
Zdroj: NGP
Jiří Kolář: Voila la femme!
Grafický kabinet, expozice Konec černobílé doby,
2. patro Veletržního paláce (Národní galerie Praha)
