Národní galerie Praha (NGP) letos do nákupu uměleckých děl investovala 21 milionů korun. Z větší části šlo o peníze, které poskytlo ministerstvo kultury. Letošní částka je dvakrát vyšší než zhruba 10,8 milionu korun, které NGP do akvizic vložila loni.
Jedním z očekávaných vrcholů mezi letošními výstavami je první retrospektiva zesnulého sochaře Aleše Veselého, mimo jiné autora Brány nenávratna u bývalého nádraží Praha-Bubny. Ve Veletržním paláci ji uspořádala Národní galerie Praha (NGP).
V létě začne roční oprava barokního Paláce Kinských na pražském Staroměstském náměstí, který je jedním z výstavních prostor Národní galerie Praha (NGP). V památkově chráněném paláci se letos nekoná žádná výstava. Náklady částečné rekonstrukce ve výši asi 60 milionů korun galerie zaplatí z dotace ministerstva kultury.
Tři nové výstavy uspořádala Národní galerie Praha ve Veletržním paláci, vztahují se k přírodě. Více než sto děl ukazuje výstava Mlčící jaro: umění a příroda 1930-1970. Obrazy Františka Kupky, Josefa Šímy, Toyen nebo Jindřicha Štyrského doplňují mnohé sochy. Expozice obsahuje také pozdější díla Evy Kmentové a Hany Wichterlové.
Ve Valdštejnské jízdárně na Malé Straně probíhá výstava „École de Paris: Umělci z Čech a meziválečná Paříž“ věnovaná umělcům, kteří se ve Francii prosadili více než ve své vlasti.
U příležitosti 110. výročí narozenin výtvarníka a básníka Jiřího Koláře (1914–2002) připravila Národní galerie v Praze kabinet věnovaný jeho kolážím ze 60. a 70. let vytvořeným z reprodukcí slavných uměleckých děl.
Téměř 500 fotografiemi mapuje retrospektivní výstava ve Veletržním paláci Národní galerie Praha (NGP) všechna důležitá období tvorby fotografky Libuše Jarcovjákové. Kromě známých souborů z 70. a 80. let v Československu přidává také například fotografie z Japonska a Berlína nebo autoportréty.
Letos 18. listopadu uplyne 140 let od vydání zákona, kterým byla samostatná obec Holešovice-Bubny připojena k Praze jako její VII. část.
Národní galerie Praha zve na novou část stálé expozice ve Schwarzenberském paláci. Je nazvaná Baroko v Čechách. Ve Šternberském paláci budou moci nově návštěvníci obdivovat i díla Francisca Goyi nebo Franse Halse.
Manýrismus se zrodil v Itálii z výtvarného jazyka vrcholné renesance a záhy se stal stylem mezinárodním. Vyznačuje se rafinovanou elegancí, bohatou fantazií a zálibou v symbolech a skrytých významech.
Národní galerie Praha uvádí ve Valdštejnské jízdárně výstavu Petr Brandl: Příběh bohéma.
Saul Steinberg (1914, Râmnicu Sărat v Rumunsku – 1999, New York), americký kreslíř s rumunskými kořeny, byl člověk se širokým kulturněpolitickým rozhledem, což se projevilo také v jeho díle, které pojednává o každodenním lidském životě s jeho paradoxy.
Co vedlo malíře Jana Preislera, Františka Kupku, Emila Fillu nebo Bohumila Kubištu k tomu, aby na svých autoportrétech odložili paletu a štětec a zobrazili se s kuřáckými atributy? Výstava V kroužcích dýmu v Národní galerii v Praze ukáže, jak tento typ zobrazení vypovídal o proměně tradičně vnímaného umělce v nezávislého tvůrce.
Národní galerie Praha ve spolupráci s Wallraf-Richartz-Museum v Kolíně nad Rýnem připravilo reprezentativní výstavu věnovanou jednomu z největších malířů všech dob – Rembrandtovi.
Národní galerie Praha v září otevřela retrospektivní výstavu s názvem Mikuláš Medek: Nahý v trní, která je díky Medkovu mimořádnému tvůrčímu rozpětí a vlivu prezentována hned ve třech objektech galerie.
Byl zvláštní, docela samostatný a svérázný umělecký zjev, veliký nadáním i vůlí, kterou hravě překonával všechny překážky, které osud zpravidla tvůrčím lidem do cesty staví.
„Vzpomínka na BIIb“ je tradiční setkání Památníku ticha s myšlenkou připomenutí likvidace tzv. terezínského rodinného tábora v Osvětimi.
Gustav Vacek (Watzek) se narodil 31. srpna 1821 v Červeném Kostelci čp. 44 v rodině zámožného kupce Františka Vacka.
Josef Šíma (1891 v Jaroměři – 1971 v Paříži) byl český malíř, patřící k významným osobnostem evropského moderního malířství. Protože žil téměř půl století v Paříži, je někdy považován za francouzského malíře.
