Národní galerie v Praze ve spolupráci s Prahou 7 k této příležitosti připravila výstavu, která prostřednictvím více než stovky obrazů, grafik, kreseb, plastik a architektonických plánů, jenž jsou uloženy ve fondech NGP, představí podoby Prahy 7 v průběhu 19. a 20. století.
„Blízký vztah NGP s Prahou 7 trvá ostatně již sto dvacet let, neboť její předchůdkyně Moderní galerie Království českého, založená roku 1902 císařem Františkem Josefem I., sídlila od roku 1905 ve Wiehlově pavilonu postaveném při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 na Výstavišti. Na přelomu 19. a 20. století se na Výstavišti uskutečnily další významné přehlídky, jejichž podstatnou součástí bylo i umění: Národopisná výstava českoslovanská v roce 1895, o tři roky později výstava Architektury a inženýrství, a v roce 1908 Jubilejní výstava Obchodní a živnostenské komory. Na realizaci plakátů a výzdobě dočasných staveb se podíleli přední umělci – například Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, František Kupka nebo Jan Štursa,“ uvedla kurátorka výstavy Veronika Hulíková.
V roce 1939 byly schváleny plány budovy Státní galerie na Letné vyhotovené Josefem Gočárem, stavbu však znemožnily události II. světové války. Myšlenky na novostavbu pro sbírky moderního umění NGP pak opět ožily v průběhu 60. a 70. let 20. století, ale jejich realizace byla nahrazena akvizicí budovy Veletržního paláce, ve kterém byla po dlouhotrvající rekonstrukci po požáru v roce 1974 v prosinci 1995 otevřena expozice Sbírky moderního umění NGP.
Výstava představí více než 100 obrazů, kreseb, grafik, plánů a plastik, vedle ikonických děl jako je Čtvrtek ve Stromovce od Viktora Barvitia také méně známá díla Antonína Karla Balzera, Jana Minaříka, Miloše Jiránka, Karla Boháčka, Miloslava Holého, Arno Naumanna, Karla Müllera, Hermíny Melicharové, Linky Procházkové-Scheithauerové a dalších autorů, kteří zachytili podobu původních holešovických uliček a zákoutí v 1. polovině 20. století na obrazech a grafikách.
Antonín Slavíček
„Největším počtem děl je na výstavě zastoupen Antonín Slavíček, jehož život byl s Letnou úzce spjatý. Od konce května 1898 bydlel malíř v Dobrovského ulici 646/9. Letní měsíce trávil na venkově a od podzimu do jara maloval v ateliéru. V letech 1902–1908 vznikl početný soubor děl inspirovaných Letnou a jejím okolím. Letná byla tehdy stále dynamicky se rozvíjející čtvrtí, nová architektura se na Slavíčkových obrazech objevuje jen v náznacích, často jsou to záznamy prázdných, holých míst s postavami obyvatel, kteří jsou pohlceni ruchem velkoměsta jako na obraze Eliščin most, kde Slavíček zachytil ústí řetězového mostu Císaře Františka Josefa I. na bubenské nábřeží tehdy nazývané Silnice pod Letnou,“ doplnila Veronika Hulíková z NGP.
„Skutečným vrcholem výstavy je Slavíčkova největší malba Praha z Letné s rozměry 185,5 × 390 cm. Monumentální plátno završilo soubor Slavíčkových obrazů Prahy 7. Během prázdninového pobytu v Německé Rybné v srpnu 1909 byl malíř raněn mrtvicí. Přetrvávající zdravotní problémy, které mu znemožňovaly malovat, uvrhly umělce do depresivních stavů. 1. února 1910 spáchal v bytě v Dobrovského ulici sebevraždu.“
Praha 7 se také stala domovem dvou unikátů v oblasti sochařství a malířství, jejichž přípravné studie jsou rovněž dochovány ve sbírkách NGP: pomníku Josifa V. Stalina od Otakara Švece, jehož budování v letech 1949–1955 se stalo námětem pro obrazy Františka Grosse, Milana Obrátila nebo Václava Trefila ve stylu socialistického realismu.
A stále existujícího panorámatu bitvy u Lipan, vytvořeného Luďkem Maroldem pro Výstavu architektury a inženýrství v roce 1898.
Propojení Prahy 7 se sbírkami NGP je tedy v porovnání s ostatními pražskými částmi zcela výjimečné a žádné jiné pražské čtvrti by nebylo možné takovou výstavu připravit.
Výstava bude slavnostně zahájena ve středu 13. listopadu v 19 hodin ve Veletržním paláci, součástí vernisáže bude také křest knihy 140 let Prahy 7.
Od následujícího dne bude možné knihu zakoupit na radnici a v IC Milady Horákové 2.
zdroj: MČ Praha 7
Praha 7 ve sbírkách Národní galerie Praha
Výstava je součástí stálé expozice 1796–1918: Umění dlouhého století ve 4. patře Veletržního paláce
14. 11. 2024 – 25. 5. 2025
