V pražském Veletržním paláci začaly v pátek tři výstavy, které připravili kurátoři Národní galerie Praha (NGP). Jednou z nich galerie připomene 230 let od založení Společnosti vlasteneckých přátel umění, z níž se později Národní galerie zrodila.
Národní galerie Praha (NGP) začíná připravovat rekonstrukci funkcionalistického Veletržního paláce v Praze 7, svého hlavního výstavního prostoru i zázemí. Do září by měla vzniknout předběžná studie proveditelnosti, posoudit má především stav a využití budovy. S vlastní rekonstrukcí paláce se počítá až po uskladnění děl v dosud nepostaveném depozitáři v Jinonicích.
Žáci 6.A se vydali za kulturou a tvůrčím poznáváním do Národní galerie.
Tři nové výstavy uspořádala Národní galerie Praha ve Veletržním paláci, vztahují se k přírodě. Více než sto děl ukazuje výstava Mlčící jaro: umění a příroda 1930-1970. Obrazy Františka Kupky, Josefa Šímy, Toyen nebo Jindřicha Štyrského doplňují mnohé sochy. Expozice obsahuje také pozdější díla Evy Kmentové a Hany Wichterlové.
U příležitosti 110. výročí narozenin výtvarníka a básníka Jiřího Koláře (1914–2002) připravila Národní galerie v Praze kabinet věnovaný jeho kolážím ze 60. a 70. let vytvořeným z reprodukcí slavných uměleckých děl.
Letos 18. listopadu uplyne 140 let od vydání zákona, kterým byla samostatná obec Holešovice-Bubny připojena k Praze jako její VII. část.
Pražský Veletržní palác slaví sto let své existence a připomíná si dva významné milníky, které formovaly jeho současnou podobu.
Národní galerie Praha v září otevřela retrospektivní výstavu s názvem Mikuláš Medek: Nahý v trní, která je díky Medkovu mimořádnému tvůrčímu rozpětí a vlivu prezentována hned ve třech objektech galerie.
„Já myslím, že civilizace není dobrá, když je bez kultury. Člověk potřebuje ke štěstí a spokojenosti nejenom pohodlí tělesné, ale i duševní. Kultura a civilizace musí jít ruku v ruce.“ Něco na tomto citátu Jana Wericha opravdu bude. I proto jsou všechny budovy Národní galerie v Praze otevřeny, a to i přes nová vládní opatření.
Výtvarná tvorba po roce 1930 v Čechách procházela avantgardou. Někteří došli až k abstrakci, na některých byl ještě vidět doznívající kubismus. Většina se však nadchla pro surrealismus. Výstava ve Veletržním paláci nazvaná 1930 – současnost: České moderní umění nabízí ty největší umělce této doby. Proč je i tak většina známá jen v zahraničí?
„Vzpomínka na BIIb“ je tradiční setkání Památníku ticha s myšlenkou připomenutí likvidace tzv. terezínského rodinného tábora v Osvětimi.
Výstava „Stanislav Sucharda 1866–1916: Tvůrčí proces“ představuje osobnost významného českého sochaře přelomu 19. a 20. století, v jehož tvorbě se prolínají region a metropole a přechod od tradic směrem k moderně.
Původně tu mezi Veletržní a Strojnickou a Dukelských hrdinů – v místě zvaném Holešovický trojúhelník – měl stát druhý Veletržní palác. Za protektorátu vyrostly v západní části trojúhelníku dřevěné baráky, do kterých se po válce nastěhoval Obvodní národní výbor Prahy 7.
Novou výstavní sezonu ve Veletržním paláci, která se ponese v duchu připomínky 30. výročí sametové revoluce, odstartuje projekt výstavního cyklu Tři umělci – tři generace. Prvními dvěma výstavami z tohoto projektu bude retrospektiva tvorby Milana Grygara a představení nejnovější tvorby Josefa Bolfa.
Veletržní palác v Holešovicích, jedna z prvních a největších funkcionalistických staveb Prahy, byla určená pro konání veletrhů, později byla sídlem podniků zahraničního obchodu.
Vůbec poprvé má český milovník umění možnost spatřit dílo jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších umělců 20. století Alberta Giacomettiho. Průřez jeho životní tvorbou je instalován v 1. patře Veletržního paláce a potrvá do 1. prosince.
Od pátku 26. do neděle 28. dubna se koná 9. ročník komunitního festivalu Máme otevřeno 2019.
Noční chodec, to bylo životní téma Františka Hudečka (1909 v Němčicích u Holešova – 1990 v Praze), významného českého malíře, ilustrátora a grafika. Výstava v Grafickém kabinetu ve 2. patře Veletržního paláce končí už v neděli, sedm dní před malířovými nedožitými devadesátinami, jejím tématem jsou kresby a grafiky 40. let 20. století.
Funkcionalistická budova Veletržního paláce, kde dnes sídlí Národní galerie (NG), by v nejbližších několika letech měla projít zásadní modernizací, která by měla mimo jiné přinést zkvalitnění a rozšíření výstavních prostor. NG na tuto transformaci nyní vyhlásila mezinárodní architektonickou soutěž, uvedl generální ředitel NG Jiří Fajt.
Národní galerie (NGP) uvažuje o výstavbě nové budovy, která by mohla stát poblíž stanice pražského metra Hradčanská, řekl ředitel NGP Jiří Fajt. Pozemek mezi stanicí Hradčanská a Svatovítskou ulicí vlastní z větší části Správa železniční dopravní cesty, menší část patří pražskému magistrátu. Pozemek si dnes prohlédl ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Na potřebu nové moderní budovy, která by doplnila soubor historických staveb spravovaných NGP, slyší i premiér Andrej Babiš (ANO).