Veletržní palác má celkovou plochu 67.500 metrů čtverečních a je tak jedním z největších výstavních komplexů ve střední Evropě. „Studie proveditelnosti je základním krokem k rozhodnutí o jeho budoucím fungování a případné rekonstrukci,“ uvedla mluvčí galerie Jana Holcová. Předběžnou studii proveditelnosti má detailněji rozpracovat studie hlavní. Ministerstvo kultury na jejich pořízení přislíbilo 300 milionů korun.
Palác se už dlouho opravoval v 80. a 90. letech 20. století, a to po požáru z roku 1974, který stavbu z 20. let zdevastoval. Po rekonstrukci NGP palác otevřela přesně před 30 lety, 13. prosince 1995. Z té doby pocházejí pro dnešní dobu zastaralé a dnes také poruchové technologie.
„Veletržní palác nebyl postaven za účelem uchovávání a vystavování uměleckých děl ve výstavních prostorech nebo depozitářích. Rekonstrukce po požáru budovy se plně nepřizpůsobila požadavkům muzea umění, zejména v případě izolace, která by měla zajišťovat stabilitu teploty a vlhkosti ve výstavních a skladovacích prostorách bez ohledu na vnější podmínky,“ popsala mluvčí.
S udržováním stabilní vlhkosti a teploty nastává v paláci problém obvykle v letních a zimních měsících. Vnitřní klima se stabilizuje vzduchotechnikou, chladícími věžemi, vyvíječi páry nebo kompresory. U dosavadních zařízení v paláci roste četnost havárií, nejsou už k mání náhradní díly.
Ač se o rekonstrukci paláce mluví dlouho, padlo rozhodnutí nejprve postavit nový depozitář NGP v pražských Jinonicích, poblíž obchodní Galerie Butovice. Náklady na první etapu stavby se nyní odhadují na 2,2 miliardy korun. NGP připravila dokumentaci pro soutěž na zhotovitele depozitáře, kterou nyní posuzuje ministerstvo. Povolení záměru a vypsání soutěže NGP předpokládá v prvním pololetí 2026.
Jakmile se první ze dvou etap novostavby depozitáře podaří zkolaudovat, bude do Jinonic třeba přestěhovat sbírky a exponáty z Veletržního paláce. Jeho rekonstrukce může začít až poté.
Zdroj: ČTK
