Národní galerie hledá ztracený Zrzavého obraz. Majiteli slibuje diskrétnost
Národní galerie Praha pátrá po obrazu Jana Zrzavého Vražda z roku 1918. Dílo je v soukromých rukou a galerie chce jeho majitele oslovit kvůli chystané výstavě.
Národní galerie Praha pátrá po obrazu Jana Zrzavého Vražda z roku 1918. Dílo je v soukromých rukou a galerie chce jeho majitele oslovit kvůli chystané výstavě.
Obraz kdysi hozený na dno Orlické přehrady, kresba Egona Schieleho i Kaplického Bublina. Národní galerie Praha otevřela k výročí nové intervence ve Veletržním paláci.
V pražském Veletržním paláci začaly v pátek tři výstavy, které připravili kurátoři Národní galerie Praha (NGP). Jednou z nich galerie připomene 230 let od založení Společnosti vlasteneckých přátel umění, z níž se později Národní galerie zrodila.
Národní galerie Praha (NGP) začíná připravovat rekonstrukci funkcionalistického Veletržního paláce v Praze 7, svého hlavního výstavního prostoru i zázemí. Do září by měla vzniknout předběžná studie proveditelnosti, posoudit má především stav a využití budovy. S vlastní rekonstrukcí paláce se počítá až po uskladnění děl v dosud nepostaveném depozitáři v Jinonicích.
Žáci 6.A se vydali za kulturou a tvůrčím poznáváním do Národní galerie.
Pražský Veletržní palác slaví sto let své existence a připomíná si dva významné milníky, které formovaly jeho současnou podobu.
Nákup byl výsledkem dlouhodobého zájmu české kulturní scény o francouzské výtvarné umění a zároveň měl demonstrovat sympatie mezi mladým středoevropským státem a Francií na úrovni oficiální kulturně-politické diplomacie.
Už před zahájením otevírací doby čekali lidé před palácem Kinských na Staroměstském náměstí, aby se mohli podívat na výstavu děl slavného malíře Rembrandta. Mluvčí Národní galerie Eva Sochorová řekla, že lidé dopoledne čekali ve frontě vedoucí až na náměstí. Pořadatelé je ale musejí pouštět do budovy tak, aby na výstavě bylo najednou maximálně 40 lidí. Do Národního muzea přišla od zahájení provozu v 10:00 za prvních 40 minut asi stovka lidí, z toho polovina šla na výstavu Sluneční králové.
Je tomu tři sta padesát let, co umřel jeden z nejlepších a nejvýznamnějších malířů a grafiků západního umění. Národní galerie se proto rozhodla uspořádat reprezentativní výstavu na počest tohoto barokního umělce. Ano, řeč je o Rembrandtovi.
Národní galerie chystá pro rok 2020 celkem 13 nových výstav. Výstavní sezona začne v březnu tradičním Grand Opening Veletržního paláce.
Konec letošní výstavní sezóny v Národní galerii vrcholí výstavou Krásné madony umístěné v prostorách Anežského kláštera.
Novou výstavní sezonu ve Veletržním paláci, která se ponese v duchu připomínky 30. výročí sametové revoluce, odstartuje projekt výstavního cyklu Tři umělci – tři generace. Prvními dvěma výstavami z tohoto projektu bude retrospektiva tvorby Milana Grygara a představení nejnovější tvorby Josefa Bolfa.
Výstavu věnovanou roku 1989, jehož výročí si Češi a Slováci na podzim připomenou, připravuje Národní galerie. Ve Veletržním paláci na podzim odstartuje výstava pojmenovaná Havel na hrad! Rok 89 ve fotografii.
Funkcionalistická budova Veletržního paláce, kde dnes sídlí Národní galerie (NG), by v nejbližších několika letech měla projít zásadní modernizací, která by měla mimo jiné přinést zkvalitnění a rozšíření výstavních prostor. NG na tuto transformaci nyní vyhlásila mezinárodní architektonickou soutěž, uvedl generální ředitel NG Jiří Fajt.
Národní galerie (NGP) uvažuje o výstavbě nové budovy, která by mohla stát poblíž stanice pražského metra Hradčanská, řekl ředitel NGP Jiří Fajt. Pozemek mezi stanicí Hradčanská a Svatovítskou ulicí vlastní z větší části Správa železniční dopravní cesty, menší část patří pražskému magistrátu. Pozemek si dnes prohlédl ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Na potřebu nové moderní budovy, která by doplnila soubor historických staveb spravovaných NGP, slyší i premiér Andrej Babiš (ANO).
Praha vypíše veřejnou zakázku na využití podzemí bývalého Stalinova pomníku na Letné. Po rekonstrukci bude v podstavci galerie s dalšími službami. Novinářům to řekli primátorka Adriana Krnáčová (ANO) a ředitel Národní galerie (NG) Jiří Fajt. Cena zakázky by neměla překročit 50 milionů korun. Záměr je podle České komory architektů (ČKA) nevhodný a rada by jej měla přehodnotit. Kritizuje jej i vedení Prahy 7, kdy jej místostarosta Ondřej Mirovský (SZ/Trojkoalice) označil za „humpolácký“ a vytkl mu absenci architektonické soutěže.
Legendární fotograf Josef Koudelka a jeho fotografie ze srpna 1968, malby Jiřího Petrboka a výstava o sběratelské vášni Karla Čapka jsou trojicí projektů, které ve Veletržním paláci připravila Národní galerie u příležitosti 50, výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Od smrti dvou géniů vídeňského výtvarna uplynulo a ještě uplyne sto let. Pražská Národní galerie si oba malíře připomíná výstavou „Konec zlatých časů: Gustav Klimt, Egon Schiele & vídeňská moderna…“. Pokud jste ji ještě neviděli, příležitost máte jen do 22. července.