Výstava nazvaná Retrospektiva – Alešville sleduje umělce od raných prací z 50. let až po monumenty a vizionářské projekty do krajiny a pouští. Veřejnost může výstavu vidět do 22. února 2026.
Veselý (1935 – 2015) vynikl nejprve jako představitel strukturální abstrakce, později pak svými monumentálními sochami ve veřejném prostoru, a to jak u nás, tak v zahraničí. Častým námětem mu byl holokaust, s nímž měl osobní zkušenost.
Vedle Brány nenávratna vytvořil monument Kaddish, nazvaný podle židovské modlitby za mrtvé. Sedm metrů vysoký Kaddish lze nyní vidět před Veletržním palácem. Jde o osobní memento smrti Veselého otce.
Hlavním místem výstavy je Velká dvorana Veletržního paláce, prostor zvolený tak, aby vynikla monumentalita prací. Sochy a objekty doplňují autorovy obrazy, a nejen ty. Řazení výstavy je chronologické, začíná experimenty v 50. letech.
Veselý v roce 1970 koupil ve Středoklukách bývalý mlýn. V něm tvořil, svářel, pracoval do smrti. Kurátorka Monika Čejková vyzdvihla možnost pracovat s Veselého pozůstalostí na základě dohody NGP s Veselého dcerou Janou Veselou, která žije v zahraničí.
Podle Čejkové není tajemstvím, že sochařův ateliér byl po jeho smrti v ohrožení. Archiv ale byl v dobrém stavu, jen nezpracovaný a na různých místech. „Práce musely projít restaurováním, ale nic nebylo odcizeno, nic nebylo nenávratně zničeno,“ řekla Čejková.
Veselý nebyl jen sochařem a výtvarníkem, ale také psal. „Těší mě, že se podařilo zpracovat i literární pozůstalost. Část výstavy tvoří básně a texty Aleše Veselého,“ uvedla kurátorka. Nalezly se i filmy, které Národní filmový archiv digitalizoval, a návštěvníci mohou vidět desetiminutový dokument. Podle kurátorky bylo třeba z ateliéru roztřídit asi 10 tisíc položek. Zhruba deset děl se restaurovalo.
Veselého práce byly známé v zahraničí, stojí ve veřejném prostoru v Německu, Jižní Koreji, Nizozemsku, Litvě, Japonsku nebo Itálii. Navzdory autorovu mezinárodnímu renomé i faktu, že do roku 2005 učil na Akademii výtvarného umění, chyběla v ČR dosud ucelená výstava. NGP se to podle své ředitelky Alicje Knastové snaží napravit. Knastová vyzdvihla práci kurátorky Čejkové, která s umělcem v závěru jeho života začínala své kurátorské působení.
NGP také ve Veletržním paláci, v jeho Malé dvoraně, dala prostor výstavě Jiřího Příhody a jeho pojetí nových médií. Ve druhém patře se samostatná výstava věnuje Zbyšku Sionovi, jeho grafikám a abstrakcím takzvaného informelu. Přestavují se tam také letošní laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého.
Zdroj: ČTK
